Text na stránkách 3

91 — země a poklad možno vyzvědnouti. Mimo to byli i mi- losrdní skřítkové a dobré víly, již tu a tam utiskovaných lidí se ujímali. Skřítkové byli však někdy zlomyslní, jako ku př. Krakonoš, mocný pán na Krkonoších, kterýž často toho neb onoho cestujícího místo zlatem obdařil bitím. Kopání pokladů patřilo jednou k občanským živ- nostem; kromě toho pečováno i o nalezení kamene mu- drců, ne snad proto, aby jeho pomocí bylo obohaceno vědění, nýbrž spíše proto, aby jeho dotknutím proměnilo se všecko ve zlato. Že kámen takové čarodějné síly na- zýván byl kamenem mudrcův, jest nějtrpčí ironií, poně- vadž tito hodní mužové byli vždy tvory nejnuznějšími. Umělé dělání zlata alchymisty bujelo silně ve hlavách lidí, žijících v předešlém století. Připravováním životné- ho elixiru nebylo hořkým taktéž; známoť přece, že hra- bě St. Germain byl následkem jeho živ několik tisíc let. Z toho vidno, že po všecky doby hledány tajemné pro- středky, aby život lidský prodložen a ipoklady nalezány byly. Doba nová odstrčila zastaralé tyto věci stranou a obrátila zřetel svůj k číslům či vlastně — — k loterii. Nyní nebylo třeba ničeho více, než aby na osudí byla předem vylákaná ta čísla, kteráž v den tahu byla určena k tomu, aby z osudí štěštěny vytažena byla. Mnohé ženy věděly si hned rady. Především vyhlídnuto k tomu zvíře, kteréž neslo na hřbetě znak kříže, pavouk to křížový. Týž byl dán do sklenice, do níž vloženo všech devadesát na lístcích napsaných čísel. Čísla pak, jež pavouk zapředl v pavučinu svou, považována a sáze- na byla jako za čísla šťastná; zcela neomylným bylo však to číslo, kteréž pavouku zůstalo ve vyměšované šťávě lpíti na hřbetě. A což ty milé sny. Jak tajemných a podivných kom- binací čísel poskytují! Aby měl dobré sny, kteréž přiná- šejí štěstí v loterii, ukládá se ještě tak mnohý pověrčivý sedláček den před tahem spat na pec. Loterní sestra umí vyložiti všecko: štěstí i neštěstí, smrť i nebezpečí posky- tují čísel ku sázení. V dobách nejnovějších vytlačila křížového pavouka „věda;“ ano ta předstihla i vykládání snů. I nesedí kří- žový pavouk již více ve sklenici, nýbrž nadýmá se na- sycen jsa penězi chudoby a hlouposti v Berlíně a jest jím poctivec temné pověsty Orlice, kterýž u příkladné lásce k bližnímu za málo peněz zvěstuje neklamná čísla; sám jich však z opatrnosti nesází. Poněvadž pošetilost a pověra ještě hezky kvetou, vede se „professorům“ lo- terie dosud dobře. Místo, co by o vodě a chlebě strávili někde za svůj podvod v celi žalářní, hodují při šampaň- ském a drahocenných cukrovinkách a vysmívají se poli- tování hodným pošetilcům, kteří těžce vydělané své pe- níze vrhají v nenasytný jim jícen za pouhé ničemné kom- binace, kteréž dovede sestaviti každý školák. Úmrtí. Dne 14. t. m. zesnul důst. p. P. Josef Mittner, bisk. notář střídnictví plánického, bisk. konsist. rada, osobní děkan a farář v Něm- čicích, člen c. k. okresní školní rady Klatovské a okres. zastupitelstva Plá- nického, člen „Literární Jednoty“ ve kr. městě Klatovech atd., v 67 roku věku svého sešlostí věkem. Týž na- rodil se 3. února 1815 v Moravských Budějovicích z rodiny měšťanské, studoval na gymnasiu ve Znojmě, fi- losofii v Brně, načež vstoupiv do bo- hosloveckého semináře, byl dne 4. srpna 1849 na kněžství vysvěcen. R. 1853 stal se farářem v Myslivě u Plánice (u Klatov) a zvolen tu za vikáře Plánického; r. 1873 stal se farářem v Němčicích a vyznamenán byl názvem osob. děkana a konsistor. rady. Zesnulý byl členem i mnoha dobročiných spolků a výtečný vla- stenec. — V Rudolfově u Budějovic ze- mřel důst. p. P. Svoboda, farář a bývalý vicerektor semináře budějo- vického. Dne 21. t. m. pohřbena byla v Praze na olšanském hřbitově choť zasloužilého spisovatele českého pí. Františka Boh. Pichlová, která v sobotu dne 18. t. m. zemřela, majíc věku svého 70 let. Zesnulá byla spo- luzakladatelkyní české vyšší dívčí školy v Praze a pod pseudonymem Marie Čacká sepsala a přeložila celou řada povídek a básní. Čest bu- diž její památce. Výbor pro zřízení Národního di- vadla odbýval 21. t. m. schůzi, ve které bylo předloženo dobré zdání ankety sezvané k posouzení plánů prof. Zítka o stavebního odboru na znovuzřízení Národního divadla. V anketě zasedali architekti Baum, Brandter, Helmer, Wiehl, a Wolf. Anketa zkoumala plány a zároveň i stavbu Národního divadla v neděli a v pondělí, načež vypracovala obsáhlé dobré zdání na tom základě, že Ná- rodní divadlo má pojmouti kolem 1700 osob. S tohoto hlediska pro- hlásila anketa, že plány prof. Zítka v úvahu nevezme a o nich dobré zdání nedá, poněvadž při těch hleděl prof. Zítek k číslici osob mnohém menší. O plánech předložených sta- vebním odborem prostřednictvím pp. Doubka a Buldry vyslovila se pak anketa, že podle nich pojalo by nové hlediště na 1700 a dále, že jednotli- vé věci v plánech navržené jsou dobré a vhodné. Jiné však a sice podstatné věci jsou takové, že je schváliti a přijmouti nelze, násled- kem čehož tedy nelze vůbec tyto plány odporučiti tak, aby se dle nich mohlo stavěti. Nutno tedy po- starati se o zcela nové plá- ny. K vypracování jich dala an- keta řadu zásad a návrhů, které jsou sepsány ve zvláštní protokol. Nej- důležitější změna ve vnitřním zaří- zení divadla má býti ta, že zeď proscenia značně se má pošinouti do bývalého jeviště. Podle výroku an- kety mohou však býti všechny nové plány hotovy nejdéle do tří neděl. Na výboru Národního divadla bylo tedy, aby na základě dobrého zdání ankety vyslovil, co nyní státi se má. Výbor přijal především za své ná- vrhy ankety. Stran opatření nových plánů byly pronešeny různé návrhy mezi jinými, aby na vypracován nových plánů vypsal se veřejný kon- kurs a pod. Konečně však usnešeno že má býti prof. Zítek otázán místo- předsedou sboru drem. Škardou, zdali chce a může nejdéle do tří neděl vypracovati nové plány a sice dle zásad a návrhů vypracovaných an- ketou. Jestli že prof. Zítek slibí a zaručí, že tak učiní, ponechá se mu vypracování plánů. Kdyby však oznámil že tuto praci na se přijmou- ti nehodlá, aneb že do řečené doby by ji nemohl provésti, sejde se vý- bor k nové schůzi, ve které by se ustanovilo, jakým způsobem mají se nové plány opatřiti. Osobní. Dr. E. Holub byl zvo- len za čestnhéo člena jihouherské přírodovědecké společnosti a zaklá- dajícím členem musea budějovického. Z výboru zemského. Schváleny návrhy prozatímního ředitelství blá- zince v Dobřanech v příčině provo- zování polního hospodářství v tomto ústavu. — Zemský výbor zamítl stížnosť obecního představenstva v Kolovči ve příčině rozdělení lesního pozemku č. 407. Subvence. Ústřední zemské ha- sičské jednotě v Čechách a spolku k vydržování útulny pro osoby bez přístřeší v Praze vyplaceny zemské subvence 2000 zl., pokud se týče 300 zl. na rok povolené. — Českému museu poukázána k výplatě zemská subvence 10.000 zl. na rok 1882 a to ve dvou lhůtách. Druhý sjezd českých lékařů a přírodozpytců, svolaný na svátky sva- Zprávy denní.