Koloveč 01

Identifikátory

Datace

Vertical Tabs

Osoby / místa
Původce: 
Koloveč (Římskokatolická církev)
Místo: 
Hradiště (Hradischt), Chocomyšl (Chocomischl), Kanice (Kanitz), Kaničky (Kanitschek), Koloveč (Kollautschen), Lštění (Elschtin, Elstin), Němčice (Niemtschitz), Oprechtice (Oprechtitz, Ruprechtice), Poděvousy (Podiefusz), Srbice (Serbitz), Strýčkovice (Stritschkowitz, Strejčkovice), Těšovice (Tieschowitz), Úboč (Aubotschen, Ouboč), Únějovice (Auniowitz, Ouňovice, Úňovice), Všepadly (Schepadl, Šepadly), Zichov (Sichhof, Bzíchov, Síchov, Zíchov, Žichov, Žvichov)
Původní nadpis: 
I.
Obsah
Obsah: 

Jednotná dodatečně vytvořená foliace (srov. ustřihnuté, pravděpodobně prázdné listy na fol. 127, které nemají na foliaci vliv).

Matrika obsahově rozdělena na dvě části - kolovečskou a úbočskou, ovšem zejména v druhé části lze nalézt i zápisy logicky patřící do té první. Orientace v zápisech je značně komplikovaná vzhledem k nesystemtickému vedení matriky.

První část: Počáteční zápisy matriky byly dopisovány zpětně, jsou chronologicky zpřeházené a mezerovité (například zcela chybí údaje z let 1657-1659, z roku 1655 jsou jen 2 záznamy na fol. 18 apod.). Od roku 1665 se zápisy stávají pravidelnější, systematické vedení matriky lze konstatovat od roku 1669, ovšem i tak se vzácně vyskytují zpětně datované zápisy (např. fol. 126 - zápis k roku 1697 mezi zápisy z roku 1701). Matrika oddaných byla jako jediná podle všeho vedena systematicky hned od počátku, tj. od září 1693. Na fol. 130 vlevo následuje přímo po zápise sňatku zajímavý záznam o úmrtí ženatého faráře z Úboče a Lštění a ještě jedné osoby v roce 1691 (teprve na protější straně náleduje nadpis "Nomina mortuorum"). Matrika zemřelých začíná rokem 1689, zpočátku je značně mezerovitá, navíc u zápisů z let 1689-1692 není zcela zřejmá jejich datace a v roce 1694 nebyl učiněn žádný zápis. O systematické vedení matriky zemřelých lze hovořit od roku 1695 (fol. 132), ovšem po 13. dubnu 1701 následují opět zpětně doplněné, chronologicky zpřeházené a jistě jen výběrové zápisy z let 1672-1689 (fol. 137-139).

Zápisy N: fol. 1-127.
Zápisy O: fol. 127-130 (pouze první zápis vlevo nahoře).
Zápisy Z: fol. 130-137.
Prázdná folia: 140-142.

Druhá část: Podobně jako v první části jsou záznamy narozených z let 1655-1665 psány dodatečně, chronologicky jsou zpřeházené a pravděpodobně nekompletní (fol. 144-161). Vedle výše uvedených obcí se zřídka objevují i Příkřice (č. o. Kanice, okr. Domažlice), Prudice (kat. území Oprechtice na Šumavě, č. o. Zahořany, okr. Domažlice) a samota Nový Herštejn (č. obce Němčice, okr. Domažlice). Od 15. března 1665 do 9. února 1667 je patrná snaha vést matriku průběžně (fol. 162-166), ovšem i tak se např. na předcházejících fol. 161-162 objevuje několik "dodatečných" zápisů k letům 1666, 1668 a 1670 a řadu zápisů datovaných do roku 1665 lze nalézt i na foliích předcházejících (většinou před 15. březnem, ale i z pozdějších měsíců). Fol. 166-173 obsahují zápisy narozených od roku 1667 do roku 1672 (rok 1671 a zhruba polovina roku 1672 jsou nadepsány dodatečně a s otazníkem (fol. 171-172), ovšem pouze z lokalit pozdější farnosti Lštění, tj. Lštění, Hradiště, Kanice, pouze jednou je zmíněn a "Wes Pteyn" (Ptenín, okr. Plzeň-jih?) a Chocomyšl. Následují čtyři opět chronologicky neuspořádáné zápisy k rokům 1690, 1699 (dat. 1729), 1700, 1701 (fol. 173-174), které se podle místních údajů vztahují ke Kolovči a Srbicím. Zápisy oddaných od roku 1650 (fol. 215) do 1666 jsou opět sepsané bez chronologického pořádku dodatečně (fol. 211-217). Od roku 1667 je evidentní snaha o průběžné zapisování, narušená třemi zápisy sňatků z roku 1677, připsanými na dolní okraj stránky, a naopak "vracejícím se" zápisem sňatků z roku 1666 a 1667 mezi zápisy z roku 1668 (fol. 218 a 219). Od roku 1669 byli již sňatky zapisovány systematicky, a to až do roku 1685 (fol. 220-231, ovšem např. v letech 1676-1677 žádný sňatek zapsán není). I zde však je na spodní okraje stran "vmáčknuto" několik zápisů z pozdější doby (k roku 1680 - fol. 221, 222, 223, 225, r. 1699 - fol. 227). Ačkoli se tyto zápisy oddaných nacházejí v části matriky původně vymezené pro Úboč, zahrnují sňatky ze všech míst tehdejší rozsáhlé farnosti Koloveč. Na fol. 235 se pak objevují osamocené dva zápisy o sňatcích z let 1667 a 1694 a v samotném závěru knihy několik pamětních zápisů (viz nematriční zápisy).

Zápisy N: fol. 144-174
Zápisy O: fol. 211-231, 235.
Prázdná folia: 175- 210 (ručně nalinkovaná a předepsaná tabulka bez vyplněných údajů); 232-234, 236-237.
Fol. 1: Zápis na titulní straně, vysvětlující původně zamýšlenou strukturu celé knihy založené roku 1665 farářem Jiřím Felixem (Georgius Felix) - v první části měly být zapisovány pokřtění v kostele v Kolovči se svými rodiči a kmotry od roku 1655 do 1665 a pak porůběžně dále, v druhé části pak pokřtění v kostele v Úboči, kde v té době podle všeho dlouhodobě farní správa nefungovala (není však jasné, zda Úboč formálně zůstávala farností, či byla pouhým filiálním kostelem farnosti Koloveč; farní správa v Úboči byla obnovena nejpozději roku 1690, od kdy jsou vedeny samostatně zdejší matriky).

Fol. 143: Nadpis druhé části knihy, tj. zápisů narozených z Úboče (později též oddaných a zemřelých).

Fol. 238-239 + příloha: Pamětní zápisy s pozdějšími přepisy pořízenými v roce 1924 kaplanem A. B. Pundou (fialový inkoust):
1) Zápis o přenesení sídla farnosti ze Srbic do Kolovče, iniciovaném Divišem Žákocem ze Žákavy na Srbicích, včetně majetkového zajištění. V závěru textu jinou rukou těžko čitelný dodatek a třetí rukou doplněno konstatování o snížení odváděného množství piva z 15 sudů a 2 věder jen na 15 sudů. Následuje úhledný pozdější přepis celého zápisu (bez dodatků), patrně z přelomu 17. s 18. století (fol. 238).
2) Dva zápisy o úmrtí příslušníků šlechtické rodiny Žákavců z Žákavy na Srbicích - 1590 Jindřicha a 1654 Jana (psáno stejnou rukou, zapsáno tedy nejdříve v roce 1654). Doplněn novodobý přepis A. B. Pundy (fol. 239 vlevo).
3) Zápis z roku 1712 o prapodivném úkazu během slavnosti sv. Víta, patrona srbického kostela - během mše spadla bez příčiny velká nezapálená svíce na parkáně v zámku. Navíc zhruba měsíc poté spadl na zámku kus "světničky s voknem" a osm dní na to se "obořila" polovina parkánu, který byl pak kvůli bezpečnosti zbořen zcela (fol. 239 + příloha s Pundovým přepisem).

Zadní přídeští: Nedatované latinské věnování (či kolofón?) a novodobý soupis obcí vyskytujících se v matrice (psáno tužkou, pak patrně gumováno - velmi špatně čitelné).