Koloveč 01

Jednotná dodatečně vytvořená foliace (srov. ustřihnuté, pravděpodobně prázdné listy na fol. 127, které nemají na foliaci vliv).

Matrika obsahově rozdělena na dvě části - kolovečskou a úbočskou, ovšem zejména v druhé části lze nalézt i zápisy logicky patřící do té první. Orientace v zápisech je značně komplikovaná vzhledem k nesystemtickému vedení matriky.

První část: Počáteční zápisy matriky byly dopisovány zpětně, jsou chronologicky zpřeházené a mezerovité (například zcela chybí údaje z let 1657-1659, z roku 1655 jsou jen 2 záznamy na fol. 18 apod.). Od roku 1665 se zápisy stávají pravidelnější, systematické vedení matriky lze konstatovat od roku 1669, ovšem i tak se vzácně vyskytují zpětně datované zápisy (např. fol. 126 - zápis k roku 1697 mezi zápisy z roku 1701). Matrika oddaných byla jako jediná podle všeho vedena systematicky hned od počátku, tj. od září 1693. Na fol. 130 vlevo následuje přímo po zápise sňatku zajímavý záznam o úmrtí ženatého faráře z Úboče a Lštění a ještě jedné osoby v roce 1691 (teprve na protější straně náleduje nadpis "Nomina mortuorum"). Matrika zemřelých začíná rokem 1689, zpočátku je značně mezerovitá, navíc u zápisů z let 1689-1692 není zcela zřejmá jejich datace a v roce 1694 nebyl učiněn žádný zápis. O systematické vedení matriky zemřelých lze hovořit od roku 1695 (fol. 132), ovšem po 13. dubnu 1701 následují opět zpětně doplněné, chronologicky zpřeházené a jistě jen výběrové zápisy z let 1672-1689 (fol. 137-139).

Zápisy N: fol. 1-127.
Zápisy O: fol. 127-130 (pouze první zápis vlevo nahoře).
Zápisy Z: fol. 130-137.
Prázdná folia: 140-142.

Druhá část: Podobně jako v první části jsou záznamy narozených z let 1655-1665 psány dodatečně, chronologicky jsou zpřeházené a pravděpodobně nekompletní (fol. 144-161). Vedle výše uvedených obcí se zřídka objevují i Příkřice (č. o. Kanice, okr. Domažlice), Prudice (kat. území Oprechtice na Šumavě, č. o. Zahořany, okr. Domažlice) a samota Nový Herštejn (č. obce Němčice, okr. Domažlice). Od 15. března 1665 do 9. února 1667 je patrná snaha vést matriku průběžně (fol. 162-166), ovšem i tak se např. na předcházejících fol. 161-162 objevuje několik "dodatečných" zápisů k letům 1666, 1668 a 1670 a řadu zápisů datovaných do roku 1665 lze nalézt i na foliích předcházejících (většinou před 15. březnem, ale i z pozdějších měsíců). Fol. 166-173 obsahují zápisy narozených od roku 1667 do roku 1672 (rok 1671 a zhruba polovina roku 1672 jsou nadepsány dodatečně a s otazníkem (fol. 171-172), ovšem pouze z lokalit pozdější farnosti Lštění, tj. Lštění, Hradiště, Kanice, pouze jednou je zmíněn a "Wes Pteyn" (Ptenín, okr. Plzeň-jih?) a Chocomyšl. Následují čtyři opět chronologicky neuspořádáné zápisy k rokům 1690, 1699 (dat. 1729), 1700, 1701 (fol. 173-174), které se podle místních údajů vztahují ke Kolovči a Srbicím. Zápisy oddaných od roku 1650 (fol. 215) do 1666 jsou opět sepsané bez chronologického pořádku dodatečně (fol. 211-217). Od roku 1667 je evidentní snaha o průběžné zapisování, narušená třemi zápisy sňatků z roku 1677, připsanými na dolní okraj stránky, a naopak "vracejícím se" zápisem sňatků z roku 1666 a 1667 mezi zápisy z roku 1668 (fol. 218 a 219). Od roku 1669 byli již sňatky zapisovány systematicky, a to až do roku 1685 (fol. 220-231, ovšem např. v letech 1676-1677 žádný sňatek zapsán není). I zde však je na spodní okraje stran "vmáčknuto" několik zápisů z pozdější doby (k roku 1680 - fol. 221, 222, 223, 225, r. 1699 - fol. 227). Ačkoli se tyto zápisy oddaných nacházejí v části matriky původně vymezené pro Úboč, zahrnují sňatky ze všech míst tehdejší rozsáhlé farnosti Koloveč. Na fol. 235 se pak objevují osamocené dva zápisy o sňatcích z let 1667 a 1694 a v samotném závěru knihy několik pamětních zápisů (viz nematriční zápisy).

Zápisy N: fol. 144-174
Zápisy O: fol. 211-231, 235.
Prázdná folia: 175- 210 (ručně nalinkovaná a předepsaná tabulka bez vyplněných údajů); 232-234, 236-237.
Fol. 1: Zápis na titulní straně, vysvětlující původně zamýšlenou strukturu celé knihy založené roku 1665 farářem Jiřím Felixem (Georgius Felix) - v první části měly být zapisovány pokřtění v kostele v Kolovči se svými rodiči a kmotry od roku 1655 do 1665 a pak porůběžně dále, v druhé části pak pokřtění v kostele v Úboči, kde v té době podle všeho dlouhodobě farní správa nefungovala (není však jasné, zda Úboč formálně zůstávala farností, či byla pouhým filiálním kostelem farnosti Koloveč; farní správa v Úboči byla obnovena nejpozději roku 1690, od kdy jsou vedeny samostatně zdejší matriky).

Fol. 143: Nadpis druhé části knihy, tj. zápisů narozených z Úboče (později též oddaných a zemřelých).

Fol. 238-239 + příloha: Pamětní zápisy s pozdějšími přepisy pořízenými v roce 1924 kaplanem A. B. Pundou (fialový inkoust):
1) Zápis o přenesení sídla farnosti ze Srbic do Kolovče, iniciovaném Divišem Žákocem ze Žákavy na Srbicích, včetně majetkového zajištění. V závěru textu jinou rukou těžko čitelný dodatek a třetí rukou doplněno konstatování o snížení odváděného množství piva z 15 sudů a 2 věder jen na 15 sudů. Následuje úhledný pozdější přepis celého zápisu (bez dodatků), patrně z přelomu 17. s 18. století (fol. 238).
2) Dva zápisy o úmrtí příslušníků šlechtické rodiny Žákavců z Žákavy na Srbicích - 1590 Jindřicha a 1654 Jana (psáno stejnou rukou, zapsáno tedy nejdříve v roce 1654). Doplněn novodobý přepis A. B. Pundy (fol. 239 vlevo).
3) Zápis z roku 1712 o prapodivném úkazu během slavnosti sv. Víta, patrona srbického kostela - během mše spadla bez příčiny velká nezapálená svíce na parkáně v zámku. Navíc zhruba měsíc poté spadl na zámku kus "světničky s voknem" a osm dní na to se "obořila" polovina parkánu, který byl pak kvůli bezpečnosti zbořen zcela (fol. 239 + příloha s Pundovým přepisem).

Zadní přídeští: Nedatované latinské věnování (či kolofón?) a novodobý soupis obcí vyskytujících se v matrice (psáno tužkou, pak patrně gumováno - velmi špatně čitelné).