Státní okresní archiv Tachov

Archiv

Státní okresní archiv Tachov
Plánská 2037
347 01 Tachov

tel.: +420 374 722 119
fax: +420 374 720 083

E–mail: soka-tc@soaplzen.cz
web: www.soaplzen.cz/soka-tc

Působnost archivu se vztahuje na území okresu Tachov.

Zájem o písemně podchycené historické dědictví se začal v regionu probouzet pozvolna od 19. století. V té době začala být aktivně činná první generace vlastivědných pracovníků, reprezentovaná např. Josefem Stocklöwem a Josefem Köferlem v Tachově, Karlem Ludwigem Watzkou ve Stříbře, Eduardem Senftem a Georgem Weidlem v Plané či Wilhelmem Schöftem a Wenzlem Mayerem v Kladrubech. Opravdový zájem o písemné dokumenty, jejich záchrana a prvotní soupisy starých dokumentů uložených v tehdejších městských spisovnách, jsou spjaty se jménem stříbrského gymnaziálního profesora Georga Schmidta. Toho je možné považovat za zakladatele archivní péče na vymezeném území. Byl to právě on, kdo jako konzervátor památkové péče poprvé podchytil na počátku 20. století dochované písemnosti ve většině měst regionu.

Georg Schmidt byl v regionu rovněž prvním „archivářem“, a to ve Stříbře. S tímto městem pak byly „archivní dějiny“ svázány až do roku 1994. Na zpočátku dobrovolnou instituci městského archivu (od roku 1906) a muzea navázala po roce 1945 nově konstituovaná archivní síť. Ve Stříbře bylo tehdy již městské muzeum i s archivem obsazeno ihned po roce 1945 Adolfem Samcem, jehož zásluhou bylo shromáždění sbírek rozchvácených na sklonku války a postupné soustřeďování archiválií z území okresu Stříbro. Řádný okresní archiv ve Stříbře byl však zřízen jako poslední v plzeňském kraji v roce 1955 (až v roce 1956 získal prostory). První pracovnicí stříbrského okresního archivu byla Bohuslava Lohrová, kterou v roce 1957 vystřídal první vysokoškolsky vzdělaný archivář Vladimír Bystrický, kterým byly v archivu zavedeny moderní evidence archiválií. Po jeho odchodu do Státního oblastního archivu v Plzni v roce 1959 (v letech 1964–2003 byl i jeho i ředitelem), se stal stříbrským okresním archivářem Václav Kleinhampl. Za doby jeho dlouhého působení došlo ke sloučení okresu Stříbro s tachovským okresem, což se odrazilo i v názvu archivu a ve zdvojnásobení pracovníků okresního archivu na 2 osoby.

V okrese Tachov vznikl archiv až po druhé světové válce v souvislosti s první archivní normou – vládním nařízením č. 29/1954 Sb. Počátek tachovského archivu byl spojen obdobně jako ve Stříbře s problémy s prostorovým vybavením i personálním obsazením. Prvním tachovským archivářem se v roce 1955 stal Alois Zbořil, který ihned zahájil přebírání nejohroženějších dokumentů do nově vzniklého archivu, jehož prvním sídlem se stal bývalý františkánský klášter. V roce 1959 dostala archiv na starost Anežka Černá a již o rok později došlo ke sloučení se stříbrským archivem.

Po sloučení obou archivů došlo také na zajištění dokumentů z obcí ležících doposud na území zaniklého okresu Mariánské Lázně. Jednalo se zejména o bohatý archiv města Planá, ale i dalších obcí části Mariánskolázeňska, která v roce 1960 připadla do rozšířeného okresu Tachov. Vedoucí sloučeného archivu, Václav Kleinhampl, spolu s bývalou tachovskou archivářkou Anežkou Černou pak zahájil první pořádací práce v archivu. S přibývajícím materiálem uloženým v archivu začalo docházet k problémům s jeho umístěním. Tyto problémy vygradovaly za Jiřího Janouškovce, který archiv vedl v jeho nejtěžším období v letech 1976–1993. Přestože existovaly plány na úpravu budovy bývalého minoritského kláštera ve Stříbře na archiv, situace se stále zhoršovala a došlo k vystěhování archivu ze stříbrské radnice do protější několik let nevyužívané budovy školy, mnohem menších prostor v Benešově ulici a několika depozitářů mimo Stříbro (zrušená škola ve Skapcích, část zámku ve Svojšíně, depozit v budově MNV Kladruby, sklad Geoindustrie v Tachově a garáže v budově bývalého Okresního výboru KSČ v Tachově). Situace se začala obracet k lepšímu až po roce 1993, kdy byla zahájena adaptace budovy v tachovských kasárnách. K definitivnímu opuštění Stříbra jako sídla archivu došlo v roce 1994, kdy byla jeho ředitelkou Markéta Novotná.

K zásadní změně došlo v souvislosti s chystaným zánikem dosavadního zřizovatele – okresního úřadu. Od 1. srpna 2002 se archiv stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Plzni a tento stav trvá dodnes.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Na základě své územní příslušnosti ukládá Státní okresní archiv Tachov archivní fondy státních orgánů a organizací s územní působností okresu Tachov, fondy všech samosprávných celků z okresu Tachov, okresních soudů působících na okrese, farních úřadů, škol a dalších původců, kteří měli, či mají své sídlo v okrese Tachov. Rovněž jsou v archivu uloženy i archivní fondy původců s okresní působností pro zrušené okresy Planá (do roku 1949) a Stříbro (do roku 1960), Bezdružice a Přimdu (pouze soudní okresy). Informace o všech fondech SOkA Tachov je možné získat na webových stránkách ministerstva vnitra (http://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/default.aspx).

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

K 31. 12. 2012 archiv evidoval 1196 fondů z let 1197–2010 o celkovém rozsahu 3496,46 běžných metrů.

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřady

Okresní úřad Planá (1838) 1850–1938 (1941); Okresní úřad Stříbro (1838) 1862–1938 (1949); Okresní úřad Tachov (1838) 1850–1938 (1948); Okresní úřad Bezdružice (1845) 1855–1868 (1872).

Landráty

Landrát Stříbro (1924) 1938–1945, Landrát Tachov (1892) 1938–1945.

Okresní národní výbory

Okresní národní výbor Planá (1873) 1945–1949 (1951); Okresní národní výbor Stříbro (1924) 1945–1960; Okresní národní výbor Tachov (1873) 1945–1990 (2007).

Národní výbory

Městský národní výbor Bor (1865) 1945–1990 (1994); Městský národní výbor Planá (1923) 1945–1990 (1996); Městský národní výbor Stříbro (1937) 1945–1990 (1993); Městský národní výbor Tachov (1912) 1945–1990 (1992).

Standesamty

Standesamt Holostřevy 1939–1940; Standesamt Konstantinovy Lázně 1939–1945; Standesamt Milíře 1939–1945; Standesamt Okrouhlé Hradiště 1939–1944; Standesamt Ošelín 1939–1940; Standesamt Pístov 1939–1945; Standesamt Rozvadov 1939–1945; Standesamt Staré Sedliště 1944–1945; Standesamt Tisová 1940–1945; Standesamt Zadní Chodov 1944–1945.

Policie a četnictvo

Četnická stanice Rozvadov 1938–1942.

Školská správa

Okresní školní výbor Planá 1868–1937; Okresní školní výbor Stříbro 1898–1938; Okresní školní rada Tachov 1900–1914.

Finanční správa

Berní správa Planá (1855) 1938–1948; Berní správa Stříbro (1904) 1919–1949; Berní správa Tachov 1851–1952; Berní úřad Přimda 1861–1947; Berní úřad Stříbro 1850–1949 (1951); Berní úřad Tachov 1878–1948; Důchodkový kontrolní úřad Stříbro 1921–1937; Finanční úřad Planá 1940–1945; Finanční úřad Stříbro I 1929–1944.

Justiční správa

Okresní soudy

Okresní soud Bezdružice 1851–1938; Okresní soud Planá (1830) 1850–1949; Okresní soud Přimda (1798) 1850–1938 (1939), Okresní soud Stříbro 1850–1960; Okresní soud Tachov (1768) 1850–1995.

Úřední soudy

Úřední soud Bezdružice (1928) 1938–1945; Úřední soud Planá (1931) 1938–1945 (1946); Úřední soud Přimda (1910) 1938–1945; Úřední soud Stříbro (1917) 1938–1945; Úřední soud Tachov (1928) 1938–1945.

Okresní prokuratury

Okresní prokuratura Stříbro 1949-1960; Okresní prokuratura Tachov 1949–1993 (1995).

Notářství

Notářství Bezdružice 1872–1945; Notářství Planá 1857–1934; Notářství Přimda 1872–1945; Notářství Stříbro 1860–1951; Notářství Tachov 1872–1951; Státní notářství Stříbro 1952–1960; Státní notářství Tachov (1949) 1952–1992.

2. Instituce samosprávné

Archivy měst

Archiv města Bezdružice 1459–1945; Archiv města Bor 1408–1945 (1949); Archiv města Černošín 1551–1945; Archiv města Chodová Planá 1695–1938; Archiv města Kladruby 1197– 1945 (1953); Archiv města Lestkov 1508–1945; Archiv města Michalovy Hory 1593–1944; Archiv města Planá 1436–1945 (1946); Archiv města Přimda (1331) 1624–1928; Archiv města Staré Sedliště (1607) 1630–1945; Archiv města Stráž 1538–1945; Archiv města Stříbro 1362–1945 (1946); Archiv města Tachov [1450]–1945 (1946).

Archivy obcí

Archiv obce Konstantinovy Lázně [1850]–1945, Archiv obce Milíře 1865–1945 (1953); Archiv obce Ošelín 1838–1945 (1949); Archiv obce Pozorka 1894–1945 (1949); Archiv obce Rozvadov [1850]–1945 (1946); Archiv obce Souměř 1838–1945.

Okresní samospráva

Okresní zastupitelstvo Planá 1895–1938; Okresní zastupitelstvo Přimda 1868–1928; Okresní zastupitelstvo Tachov 1869–1935.

Obecní samospráva po roce 1990

Městský úřad Bor (1964) 1990–2007; Městský úřad Planá (1977) 1990–2009; Městský úřad Stříbro (1976) 1990–2006; Městský úřad Tachov (1960) 1990–2010.

3. Církevní fondy

Děkanství Planá 1717–1995; Děkanství Stříbro 1631–1972 (2003); Děkanství Tachov I 1653–1997, Farní úřad Kladruby 1623–2008.

4. Školy

Střední školy do roku 1945

Státní reálné gymnázium (německé) Planá 1898–1945; Státní gymnázium (německé) Stříbro 1871–1944; Státní učitelský ústav (německý) Stříbro 1899–1942.

Místní školy do roku 1945

Obecná škola (německá) Lom u Tachova 1881–1945; Obecná škola (německá) Pavlův Studenec (Přední) 1898–1944; Měšťanská škola (německá) Planá 1877–1944; Měšťanská škola (německá) Stříbro 1774–1945; Obecná škola německá Stříbro 1932–1945; Obecná a měšťanská chlapecká škola (německá) Tachov 1834–1945; Obecná a měšťanská dívčí škola (německá) Tachov 1895–1943 a dalších 61 archivních fondů škol (farní, triviální, obecné a měšťanské školy);
menšinové školy: Státní obecná a měšťanská škola Bezdružice 1927–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Cebiv 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Hraničky 1927–1936; Česká obecná škola Kladruby 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec 1928–1938; Česká státní škola národní Planá (1919) 1921–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Rozvadov 1933–1938; Česká obecná škola Sulislav 1882–1914; Státní obecná škola s československým jazykem vyučovacím Tachov 1921–1938; Česká obecná škola Vranov 1919–1938, Židovská obec škola Bezdružice 1873–1882.

Střední školy po roce 1945

Gymnázium Planá I (1946) 1947–1953; Gymnázium Planá II 1961–1974; Gymnázium Stříbro 1946–1953; Gymnázium Stříbro II (1947) 1961–1980; Gymnázium Stříbro III 1993–1997; Gymnázium Tachov 1961–1996; Jedenáctiletá střední škola Planá 1953–1961; Jedenáctiletá střední škola Stříbro (1950) 1953–1961; Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) 1958–1961.

Odborné školy po roce 1945

Lidová škola zemědělská Lestkov 1946–1948; Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950–1959; Střední ekonomická škola Stříbro 1988–1993; Střední odborné učiliště Planá (1953) 1968–2001; Střední odborné učiliště zemědělské Bor 1960–1994; Střední pedagogická škola Stříbro 1977–1991; Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956; Základní odborná škola rolnická Bezdružice 1945–1950; Základní odborná škola Stříbro 1946–1951; Základní odborná škola rolnická Stříbro 1949–1952; Zemědělská mistrovská škola Planá 1955–1964; Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956–1960; Zemědělská mistrovská škola Tachov 1953–1960; Zemědělské odborné učiliště Planá 1945–1972.

Místní školy po roce 1945

Základní škola Bezdružice 1945–1989; Základní škola Bor 1945–1981; Základní devítiletá škola Černošín (1925) 1945–1981; Základní škola Chodová Planá 1945–1994; Základní škola a mateřská škola Chodský Újezd 1945–2008; Základní škola Kladruby 1945–2000; Národní škola Planá 1945–1953; Střední škola Planá 1945–1953; Základní škola Planá, Na Valech 1971–1993; Základní škola Planá, náměstí Svobody (1960) 1961–2007; Základní škola Přimda 1945–1981; Základní škola Staré Sedliště 1945–1995; Základní škola Stráž 1945–1990; 1. devítiletá škola Stříbro 1945–1953, 2. devítiletá škola Stříbro 1951–1953; Základní škola Stříbro, Mánesova ul. (1957) 1961–1996; Základní škola Stříbro, Gagarinova ul. 1959–1991; Osmiletá střední škola Tachov 1945–1958; Základní škola Tachov, Kostelní ul. 1945–2000; Základní škola Tachov, Hornická ul. 1961–1992; Základní škola Tachov, Petra Jilemnického 1949–2008.

5. Hospodářské instituce

Firmy, podniky

Fotoateliér Weps Anton a Weinmann Anna, Planá [1918]–[1945]; Okresní stavební podnik 1962–1994; Okresní podnik bytového hospodářství s. p. Tachov 1955–1997; Slutex s. p. Tachov 1961–1993; Západočeské dřevopodniky Stříbro 1937–1952.

Družstva

Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Stříbro 1925–1954; Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Tachov 1932–1951; Jednota Bezdružice 1953–1958; Jednota Černošín 1953–1956; Jednota Kladruby 1953–1958; Jednota Stříbro 1950–1960; Jednota Tachov (1931) 1946–1997; Mlékařské družstvo Stříbro 1939–1952; "Obnova" stavebně podnikatelské družstvo Tachov 1946–1952.

Finanční ústavy

Česká záložna pro Planou, Tachov a okolí, Tachov 1924–1947; Městská spořitelna Kladruby 1912–1938; Občanská záložna pro Stříbro a okolí, Stříbro 1922–1947 (1950); Okresní hospodářská záložna Planá 1903–1951; Okresní hospodářská záložna Stříbro 1900–1951; Okresní hospodářská záložna Tachov 1924–1951; Okresní spořitelna a záložna Stříbro 1943–1952; Okresní spořitelna a záložna Tachov 1945–1953; Plánská spořitelna 1862–1953; Spořitelna Přimda 1904–1951; Spořitelna Stříbro 1893–1951; Spořitelna Tachov 1893–1951; Spořitelna a záložna Bezdružice 1883-1954; Spořitelna a záložna Bor u Tachova 1886-1952; Spořitelna a záložna "Miesa" Tachov 1886–1949; Spořitelna a záložna "Včela" Bor 1873–1949; Živnostenská spořitelna a záložna Stříbro 1914–1949.

6. Jiné

Spolky

Dělnický střelecký spolek Staré Sedlo 1927–1938; Hudební spolek Chodský Újezd 1890–1933; Hudební spolek Planá 1911–1938; Hudební spolek sv. Cecilie Erpužice a okolí 1909–1940; Klub českých turistů – oblastní výbor Tachov 1982–2005; Okresní zemědělský spolek Tachov 1885–1905; Pěvecký spolek Stříbro 1809–1863; Sokol Černošín 1946–1950; Spolek divadelních ochotníků Planá 1947–1949; Spolek pro pojištění hovězího dobytka Malovice 1940–1945; Spolky Stříbro 1852–1960; Střelecký spolek Bezdružice 1840–1933; Vlastenecko-dobročinná samostatná obec baráčníků Tachov 1947–2007; Vlastenecko-dobročinná sdružená obec baráčníků Bor 1947–2008; Zemědělský spolek Jadruž 1907–1942; Židovský dobročinný spolek "Chevra Kadischa" Stráž 1898–1928.

Osobní fondy

Anton Blobner [1912]; Robert Christoph Köpl (1125) 1911; Adam a Marie Králencovi 1852–1947; Václav Vilém Kremer 1822–1985; Karel Máca, MUDr. 1957–1994; Karl Seifert (1594) 1808–1942; Georg Schmidt, prof. 1914–1941; Robert Václav Steiner, Mgr. 1943–2004; Karl Ludwig Watzka, Stříbro (1131) 1662–1883.

Kulturní instituce

Městské kulturní středisko Bor 1966–1990; Městské kulturní středisko Planá 1972–2001; Městské kulturní středisko Stříbro 1983–1986; Městské kulturní středisko Tachov 1974–2007; Městské muzeum Stříbro 1905–1935; Německý okresní osvětový výbor Stříbro 1878–1939; Okresní kulturní středisko Tachov (1946) 1954–1995; Okresní muzeum Tachov 1946–[2003]; Okresní rada osvětová Stříbro 1948–1958; Osvětová beseda Sulislav 1884–1965.

Cechy a živnostenská společenstva

Cechy Bezdružice 1578–1921; Cech tkalců Bor 1583–1917; Cech sladovníků Bor 1564–1851; Cech řezníků Bor 1631–1887; Cech koželuhů Bor 1666; Cechy Černošín 1611–1916; Cechy Kladruby 1656–1938; Cechy Planá 1576–1847; Cechy Přimda 1667–1824; Cechy Staré Sedliště 1641–1851; Cechy pekařů a mlynářů Stráž 1586–1927; Cech tkalců Stráž 1661–1890; Cechy Stráž 1668–1921; Cechy Stříbro 1569–1839; Cech pekařů a mlynářů Stříbro 1577–1899; Cech kovářů a kolářů Tachov 1616–1897; Cech kožešníků Tachov 1629; Cech krejčích Tachov 1629–1903; Cech mlynářů Tachov 1629–1888; Cech pekařů Tachov 1629–1903; Cech řezníků Tachov 1610–1913; Cech tkalců Tachov 1670–1731; Cech truhlářů Tachov 1635; Cech bednářů a sladovníků Tachov 1629–1852; Cech soukeníků Tachov 1629–1774; Cech obuvníků Tachov 1752–1904; Cech kloboučníků Tachov 1596.

Politické strany

Československá strana lidová – okresní výbor Tachov 1945–1947; Československá strana národně socialistická Konstantinovy Lázně 1945–1948; Československá strana národně socialistická – okresní sekretariát Stříbro 1946–1948; Československá strana národně socialistická – okresní sekretariát Tachov 1947–1948; KSČ – okresní výbor Stříbro 1945–1960, KSČ – okresní výbor Tachov 1945–1988; NSDAP Stříbro 1931–1945; NSDAP Tachov 1941–1945; Občanské fórum Tachov 1989–1990.

Společenské organizace po roce 1948

Československý červený kříž – okresní výbor Tachov 1915–1992; Československý myslivecký svaz – okresní výbor Tachov 1958–1966; Český svaz bojovníků za svobodu – okresní výbor Tachov 1962–2002; Československý svaz tělesné výchovy – okresní výbor Tachov 1953–1987; Československý svazu žen – okresní výbor Tachov 1957–1998; Národní fronta – okresní výbor Stříbro 1948-1959; Národní fronta – okresní výbor Tachov 1948-1990; Socialistická akademie – okresní výbor Tachov 1968-1984; Socialistický svaz mládeže – okresní výbor Tachov 1970–1989; Svaz československo-sovětského přátelství – okresní výbor Tachov 1951–1990; Svaz požární ochrany – okresní výbor Tachov 1960–1985; Svaz pro spolupráci s armádou – okresní výbor Tachov 1962–1990.

Sbírky

Sbírka listů a listin 1582–1856; Sbírka poštovních knih 1850–1938; Sbírka rukopisů 1589–1890; Sbírka soudobé dokumentace 1898–2006; Sbírka typářů 1285–[1991].

Depozita

viz Církevní fondy

Knihovna

Archivní knihovna se zaměřuje především na regionální dějiny, historii a pomocné vědy historické, vlastivědu a dějiny správy. Důležité jsou rovněž řady odborných časopisů a regionálních novin (Der Grenzbote, Der Westböhmische Grenzbote, Deutsche Wacht an der Miesa, Mieser Zeitung, Westböhmische Rundschau, Deutsche westböhmische Stimmen, Stříbrské noviny, Nová Vesnice či Tachovská Jiskra). S ohledem na fakt, že se jedná o jedinou rozsáhlou specializovanou knihovnu na okrese, je přístupná pouze k prezenčnímu studiu. K 31. 12. 2012 obsahovala 16 688 položek v přírůstkovém seznamu zapsaných v programu Clavius. Součástí knihovny je rovněž Sbírka map a plánů obsahující zejména tištěné mapy od 18. do 20. století. Cenné jsou např. mapy celého světa Johanna Baptisty Homanna, jeho dědiců a faktorů, Matthiase Seuttera, Tobiase Conrada Lottera a jeho syna Matthiase Alberta Lottera z let 1701–1775 svázané v tzv. Atlase Europeicu, který vznikl v kladrubském klášteře v roce 1758 a byl dále doplňován či hraniční mapa z roku 1766–1767 popsaná v databázi bavarik.

Literatura o archivu

EDL, Jan. Archivy (pasáž o SOkA Tachov), in: Plzeňsko, příroda – historie – život, Praha 2008, s. 727–728.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy a muzea, Střediska dokumentace k dějinám podnikání, in: Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku, Žehušice 2003, s. 157–161.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy na Tachovsku a Domažlicku (pasáž o SOkA Tachov), in: Český les, příroda – historie – život, Praha 2005, s. 403–409.

NOVOTNÁ, Markéta. , Das Kreisarchiv Tachov und seine Bestände, in: Spurensuche Region Grenzgänge, Festschrift für Franz Busl zum 70. Geburtstag, Pressath 2002, s. 21–27.

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde