Aš-Mikulov 01

Foliace matriky provedena nově; původně pouze paginace
Matrika dříve v archivu označena Aš – Mikulov 32
Upozornění administrátora, že na konci matriky naleznou jeho nástupci poučení o tom, že mohou zaopatřovat v případě nemoci i nekatolíky podle katolického ritu (příslušné poučení však chybí!) = fol. 1v

Poznámka o započetí matriky 9. 10. 1731 = fol. 2v

Poučení administrátorovi kaple o jeho liturgických povinnostech = fol. 3r–4v

Barevné vyobrazení svatého Mikuláše, biskupa a vyznavače = fol. 5r

Barevné vyobrazení erbu Zedtwitzů a Hertenbergů = fol. 6r

Historie kaple svatého Mikuláše v Aši do roku 1733; chronologicky řazený přehled peněžních milodarů na zádušní modlitby v letech 1731–1736 = fol. 18r–23v; fol. 32v (strany 1–52)

Zápisy o udílení svátosti posledního pomazání osobám z Aše a okolí v letech 1734–1766 = fol. 44v–45v (strany 76–78)

Záznamy o přestupech na katolickou víru z let 1724–1827 = fol. 86r–90r (strany 157–165)

Údaje o počtech osob, které vykonaly svátost svatého přijímání a zpovědi v jednotlivých dnech, letech a měsících mezi lety 1722–1745 = fol. 91r–109r (strany 167–203)

Soupis inventáře kaple z roku 1731 = fol. 109v–111r (strany 204–207)

Záznamy o darech kapli z let 1731–1819 = fol. 111r–113v (strany 207–212)

Přepisy korespondence v záležitostech zejména příjmů kaple (mezi řezenskou konzistoří, vrchností, administrátorem kaple aj.) z let 1704–1743 = fol. 114r–123r (strany 213–231)

Záznamy o darech kapli z let 1820–1830 = fol. 124r–124v (strany 233–234)

Údaje o počtech osob, které vykonaly svátost svatého přijímání a zpovědi v jednotlivých dnech, letech a měsících mezi lety 1745–1784; mezitím ojedinělé zápisy o křtech a sňatcích; dále o darech kapli = fol. 132r–151r (strany 289–296)

Dějiny kaple a katolické farní správy v Aši 1722–1820 = fol. 152r–155v (strany 297–305)

O sloužených zádušních mších a příjmech z nich; o příjmech z církevních nadací z let 1794–1830 = fol. 156r–160r (strany 297–305)

Počty pokřtěných, oddaných, zemřelých, udělených svátostí svatého přijímání, posledního pomazání v letech 1777–1787 = fol. 169v–170r (strany 324–325)