Kostelec - římskokatolická

Německý název: Kostelzen.
Diecéze: Praha (arcidiecéze).
Vikariát: Stříbro.

Zasvěcení: Narození sv. Jana Křitele.
Historie: Plebanie prvně doložena v roce 1352, podle nápisu na sanktuáři je založení kostela kladeno do roku 1356. Podací právo ke kostelu měli kladrubští benediktini, do jejichž panství obec kromě pohusitského období patřila. Farní správu zajišťovali přnejmenším do konce 17. století také kladrubští benediktini. Od roku 1825 panství Windischgrätzů. Kostel v zásadě gotický s barokními úpravami ze 17. století.
Farní obvod: Kostelec (něm. Kostelzen, v matrice též Kosteletz) se dvory Alfredov (něm. Alfredshof; do 1. třetiny 19. století název Všetice, něm. Schettnitz, popř. též "Žetnitz", nový název zaveden podle Alfreda I. Windischgrätze, nového majitele) a Beraní Dvůr (něm. Hammelhof) a s hájovnou Senětice (něm. Senetitz; do 16. stol. zde byla poblíž i vesnice téhož jména), dále vsi Lšelín (něm. Elschelin, v matrice též Essalin či Öhlschalin, česky např. "Zelczigna" či "Elželin"), Nedražice (něm. Nedraschitz, v matrice též Metraschitz či Nestraßnitz) a Ostrov u Stříbra (něm. Ostrau, v matrice často Ostrow). Všechny uvedené lokality jsou dnes součástí obce Kostelec, okr. Tachov (vedle nich ještě Popov a Vrhaveč, které ovšem byly přifařeny k Horním Sekyřanům). Do josefínské reformy 1784 byla součástí farnosti také část Honezovic (něm. Honositz, dnes samostatná obec v okr. Plzeň-jih; srov. matriku fary Hradec) a stejně tak vesnice Pozorka (něm. Gibacht, též Gibach či Gübacht) v těsné blízkosti kladrubského Kláštera, osada Žďár (něm. Zdiar, též Zar či Schar; obojí dnes součástí města Kladrub, okr. Tachov), dnes již zaniklý dvůr Kratschen (též "Graschen" či "Kratzen"), který se nacházel v blízkosti kladrubského kláštera, západně od něj (dle Sommerovy topografie) a zcela neidentifikovatelný Jägerhaus..
Matriky od roku 1645, ve starším obodobí však nevedeny systematicky.