Jste zde

StAAm, Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen Urkunden

Archiv

Zkratka archivu: 
StAAm
Oddělení archivu: 
StA Amberg

Fond

Název fondu: 
Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen Urkunden
Údaje o fondu: 
Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen
Popis fondu: 
Das Zisterzienserkloster Waldsassen entstand um das Jahr 1133 im historischen Egerland. Böhmen gehörte zu den frühesten Förderern dieses Konvents. Neben zahlreichen Privilegierungen durch die böhmischen Könige, die im Mittelalter regelmäßig als Schutzmacht des Klosters auftraten, erfolgten Erwerbungen in Böhmen, v.a. im nördlichen Egerland. Diese Besitzungen bestanden zumindest teilweise bis zum Ende des Alten Reiches. Das Kloster wurde 1556 im Zuge der Reformation aufgelöst und als weltliches Richteramt weitergeführt, es wurde 1669 neu besiedelt. 1803 erfolgte die endgültige Aufhebung. Da es umfangreichen Besitz im Nordosten und Westen der heutigen Oberpfalz ausbilden konnte, sind neben dem Bestand "Kloster Waldsassen" auch Bestände der einzelnen Richterämter formiert worden. Der Bestand "Kloster Waldsassen Urkunden" ist auf Grund der guten Überlieferungslage sowohl einer der bedeutendsten des Amberger Staatsarchives als auch neben den "Beziehungen zu Böhmen" der wichtigste "Bohemica"-Bestand. Die Urkunden des Klosters Waldsassen sind im Rahmen des EU-Projekts INTERREG IV "Bayerisch-tschechisches Netzwerk digitaler Geschichtsquellen" über das Internetportal "Porta fontium" bereits digital zugänglich gemacht worden. Deshalb erfolgt hier lediglich eine kurze Auflistung der einschlägigen Urkunden. Im Übrigen sei auf www.portafontium.eu verwiesen. Aus dem Bestand "Kloster Waldsassen Urkunden" wurden im Zuge des Digitalisierungsprojekts Abschriften von inzwischen verlorenen Urkunden sowie Briefe entnommen und dafür ein eigener Bestand gebildet. Diese zeitgenössischen oder späteren Abschriften sind nach dem Datum der ursprünglichen Urkunde zu bestellen. Für die klösterliche Geschichte sei noch auf die wertvollen Kopialbücher im Bestand "Kloster Waldsassen" hingewiesen, die Abschriften von zum Teil heute nicht mehr vorhandenen Urkunden enthalten.
Přístupnost: 
přístupný

Archivní pomůcka

Označení archivní pomůcky: 
DE-StAAM, Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen
Název archivní pomůcky: 
Kloster Waldsassen
Časový rozsah archivní pomůcky: 
1133-1805
Autoři archivní pomůcky: 
Dr. Peter Urbanek;Erwin Stoiber
Podskupina: 
Beziehungen des Klosters zu Eger bzw. zu egerländischen oder böhmischen Personen
Signatury bohemik: 
- siehe Beschreibung -
Popis bohemik: 
Prodej obce Pleußen s ručením osmi šlechticů, kteří se musejí dostavit do Chebu, 1222 (č. 26); sleva na pokutě daná olomouckým biskupem Konrádem za návštěvu svěcení kostela ve Waldsassenu, 3. června 1259 (č. 52); listina, opatřená pečetí města Chebu, 21. září 1275 (č. 73); souhlas m.j. měšťanů chebských, že žádný člen řádu nesmí být obžalován soudcem vyjma magistrátu, kterému je člen povinnen poslušností a vyznáním, cca 1280 (č. 86); smír mezi klášterem a lantkrabětem Gebhardem před smírčím soudem v Chebu, 1281 (č. 88); sleva na pokutě pro podporu kaple Sv. Ondřeje v Chebu, 9. července 1297 (č. 134); rozsudek provinčního soudu v Chebu kvůli hradu Liebenstein, 14. dubna 1299 (č. 142); rozsudek provinčního soudu v Chebu kvůli vesnici Purglein, 12. března 1300 (č. 150); nález zemského soudu v Chebu, že obyvatel Parsbergu má nahradit škodu způsobenou klášteru, 20. března 1300 (č. 151); dlužní úpis Ulricha von Hertenberch, 27. prosince 1300 (č. 153); rozsudek provinčního osudu v Chebu kvůli sporu, jako rozhodci se dostavili opati ze Sedlic/Sedlitz a Zbraslavi/ Königsaal, cca 1300 (č. 154); Albert von Hartenberg a manželka Ulricha von Hartenberg se vzdali hradu Liebenstein, 12. května 1303 a 28. května 1307 (č. 164, 174); Ulrich von Hartenberg prodává klášteru několik dvorů v obcích Seußen, Bukovany/Bukwa, Vackov/Watzkenreuth apod., 7. listopadu 1304 (č. 168); Chunrad von Merica se vzdává držav ve prospěch kláštera, 6. ledna 1307 (č. 173); Fridericus von Prukke a jeho manželka se vzdávají hradu Liebenstein, 22. listopadu 1308 a 5. prosince 1308 (č. 178-179); darování peněžní částky panem Tuto von Hartenberg klášteru, 8. března 1310 (č. 186); výrok smírčího soudu Ulricha von Wildenau kvůli zabití Chunrada von Haslau lidmi z kláštera, 31. října 1311 (č. 188); rozhodnutí tří měšťanů z Chebu ve sporu města s klášterem kvůli vybírání daní, 19. dubna 1313 (č. 193); potvrzení Gotfrieda von Merica o přijetí peněžní částky, 2. února 1314 (č. 196); příspěvek formou peněžní částky klášteru poskytnutý bratrem Meinhardem, komturem v Chebu a Conradem, nazývaným Lutitzer, chebským měšťanem, 31. května 1316 (č. 208); revers Albrechta Nothaffta von Falkenau o právo na opětovnou koupi pusté vesnice Pfaffenreuth, 6. ledna 1318 (č. 213); Albert a Chunrad von Niperg se vzdávají příslušejících plstěných bot, 26. července 1320 (č. 222); Engelhard von Nothafft daruje klášteru lenní právo na osadu Schloppach, 17. února 1321 (č. 228); revers Eberharda Neydauera o udělení trhové obce Redwitz, 4. dubna 1322 (č. 232); prodej dvora u Odravy/Wondreb, platba části částky nějakému chebskému židovi, 19. června 1329 (č. 264); Johann Grille, chebský měšťan předává klášteru několik statků, 22. února 1333 (č. 279); Perchtold von Rughusen, chebský soudce odvolává rozsudky uvalení klatby, 26. října 1333 (č. 281); ukončení sporu mezi klášterem Osek/Ossegg a Marquardem Pressatherem, 1. května 1334 (č. 283); Engelhart z Kynžvartu/Königswart se ujímá ochrany nad statkem Högelstein kláštera Reichenbach, 26. února 1335 (č. 285); příslib tří chebských měšťanů, že koupí klášteru zboží za dvě libry haléřů, 19. července 1335 (č. 290); osvědčení starosty a rady města Cheb o prodeji statku v Mýtině/Albenreuth klášteru, 13. září 1335 (č. 291); Johann Hüler, chebský měšťan rozhoduje ve sporu mezi klášterem a Heinrichem, starším rychtářem obce Plauen, kvůli soudu a statku ve Steinu, 22. července 1341 (č. 312); koupě velkých a malých desátků vesnice Dřenice/Treunitz Meinhartem von Dreintz, 2. července 1343 (č. 319); slib starosty a rady města Cheb, že ochrání svého soudce a zámek ve Waldsassenu ve sporu mezi Hermannem a Wytigem Hecklem, 5. srpna 1343 (č. 321); inkorporace dvou farností papežem Clemensem VI. na prosbu m.j. krále Jana Lucemburského, 24. dubna 1344 (č. 325); zemský rychtář z Chebu uděluje dvůr v Odravě/Wondreb, 6. října 1344 (č. 326); povinnost Heinricha Prymatsche z Chebu poskytnout klášteru právo na zpětný odkup 5 zakoupených vesnic, 23. listopadu 1347 (č. 331); potvrzení starosty a rady města Chebu, že se chebští židé vzdávají pohledávky dluhu vůči klášteru, 13. prosince 1348 (č. 334); smíření mezi Trostem Winkelerem z Kynšperka/von Kinsberg a klášterem kvůli několika vesnicím na Chebsku, 24. června 1352 (č. 342-343); potvrzení Jakoba Huelera, chebského měšťana, o přijetí peněžní částky, 21. ledna 1353 (č. 347); ukončení sporu mezi Nyclasem Zoswitzerem, chebským měšťanem a klášterem ve Waldsassenu, 17. května 1353 (č. 351); Trost Winckler z Kynšperka/von Kinsberg promíjí část odkupní částky, 21. ledna 1357 (č. 376); potvrzení Ulricha Slanera, pražského občana, o přijetí peněžní částky, 12. července 1357 (č. 379); prohlášení Niclase Walthera, chebského měšťana, o zřeknutí se ve prospěch kláštera, 15. června 1358 (č. 383); rozhodnutí Bohuslava ze Švamberka ve sporu mezi klášterem a dcerami Chuna von Pechofen, 9. října 1358 (č. 387); osvědčení Bohuslava ze Švamberka, správce z Chebu, ve sporné věci mezi Albrechtem Notthafftem von Thierstein a klášterem, 25. února 1359 (č. 391); rozhodnutí ve sporu mezi klášterem a Niclasem vom Aynsiedel, chebským měšťanem, o vesnicích Mýtina/Altalbenreuth, Boden, Gosel, 18. března 1359 (č. 393); darování úroku klášteru bratry Buzlabem a Albrechtem Hertenberger, 25. července 1360 (č. 405); opat Jan ze Sedlce/Sedlitz ujišťuje chebského hejtmana o dohodě, 11. května 1361 (č. 413); soudní dopis Bohuslava ze Švamberka ve sporu mezi Niclasem Forsterem z obce Seußen a klášterem, 4. června 1361 (č. 414); Bohuslav ze Švamberka upravuje na příkaz císaře Karla IV. hranice mezi Chebskem a klášterem, 8. ledna 1362 (č. 416); zastavení waldsasské obce Heinrichu Marschalchovi, chebskému měšťanovi, 27. ledna 1362 (č. 419); starosta a rada města Tachova/Tachau prohlášují spálený dlužný úpis za neplatný, 28. ledna 1362 (č. 420); příslib Matela Stainkellnera, chebského měšťana, že nebude bránit klášteru vůči državě Fockenfeldu, 30. března 1362 (č. 424); paní Clara Weiker z Tachova/Tachau daruje klášteru peněžní částku, 9. května 1362 (č. 426); Jacob Freitag, chebský měšťan daruje dvůr v Pfaffenreuthu, 31. března 1366 (č. 446); Hans Vaytzperger z Chodové Plané/Kuttenplan věnuje věčnou mši v hrobce ve Waldsassenu , 27. září 1380 (č. 486); Niklas Walther, chebský měšťan prodává klášteru vesnici Höflas, 5. ledna 1381 (č. 489); Hans Nothafft von Leibitsch se vzdává ročního odvodu poplatků z plstěných bot kláštera, 6. prosince 1385 (č. 502); rozhodnutí Hinziga Pfluga z Orliku ve sporu kvůli patronátnímu právu farnosti Neunkirchen, 10. listopadu 1386 (č. 505); Žimír ze Sedlic, purkrabí z Lokte, byl zprostředkovatelem ve sporu kláštera s měšťany z Bärnau, 15. července 1388 (č. 513); Chunrat Neuberger z Neubergu u Osch prodává klášteru práva na desátky v Odravě/Wondreb, 24. července 1388 (č. 514); lantkrabě Johann von Leuchtenberg propůjčuje devět dvorů Hermannu Frankengrünerovi, chebskému měšťanovi, prodej lantkrabatům, 8. dubna 1389 a 8. února 1393 (č. 516, 530); Wolfhart Lengenvelder prodává klášteru obročí, která mu opatřil Heinzig Pluh, 10. května 1389 (č. 517); Hans von Globen zu Pochlowitz se vzdává nároků, 17. května 1395 (č. 538); pověření opata kláštera ve Waldsassenu, aby rozhodl o stížnosti Nicolause Myky, kněze v olomoucké diecézi, 7. října 1396 (č. 543); rozhodnutí chebské rady o nárocích Erharta Lybenawera na roční odevzdání plstěných bot klášterem, 21. dubna 1400 (č. 550); potvrzení o přijetí Andrease Steinbacha, správce z obce Hřebeny/Hartenberg 4. dubna 1405 (č. 562); Erhard Rudusch, chebský měšťan kupuje waldsasskou vesnici, 24. listopadu 1405 (č. 565); klášter klarisek v Chebu prodává úroky z doživotního věna, 25. února 1407 (č. 567); žádost zaslaná klášteru Waldsassen na vrácení odcizeného majetku farního kostela v Passeck do jeho majetku, 28. dubna 1407 (č. 568); Erhard Rudusch, chebský měšťan se vzdává církevního léna v Münchenreuthu, 1411 (č. 576); rozhodnutí ve sporu mezi Chebem a Waldsassenem o hrdelní soud v Albenreuthu, 29. listopadu 1415 (č. 588); prodej dvorů v Hatzenreuthu Hansem Kellnerem ze Sandau, 5. května 1429 (č. 624); dohoda kláštera s Heinrichem Reutterem, coburským měšťanem, ohledně knih zabavených v Kamenném domě v Chebu, 31. března 1433 (č. 633); Niklas Gumerauer, chebský měšťan vystupuje jako prostředník mezi klášterem a farářem z Marktredwitzu, 11. července 1435 (č. 652); Mathes Slik, chebský měšťan a loketský purkrabí rozhodují o sporu kláštera s Niklasem a Ulrichem Hardeckerovými, březen 1436 (č. 655); shoda mezi městem Cheb a Waldsassenem ohledně hrdelního soudu v Neualbenreuthu, 8. února 1456 (č. 708); tří chebští měšťané urovnávají spor mezi Lorenzem Hartmannem a Jakobem Schefferem ze Schlottenhofu, 4. března 1458 (č. 713); zjištění Michaela Paldaufa, oltářníka u oltáře Panny Marie v Chebu, že si nevypůjčil žádné peníze jménem waldsasského opata, 2. září 1458 (č. 716); rozhodnutí mezi bavorským vévodou Ottou a klášterem ve Waldsassenu na straně jedné a mezi Burianem von Guttenstein na straně druhé kvůli državě v Bärnau a ochraně kláštera, 7. února 1470 (č. 772); prohlášení Buschka, pána z Ostroha/Seeberg u Plané, že se vzdává svých pohledávek vůči klášteru, 21. dubna 1475 (č. 791); ustanovení magistra Georga Hallera z Chebu správcem v kostele v Redwitzu, 11. června 1476 (č. 794); dosvědčení Ulricha Smetterera, chebského měšťana, kvůli právu rybaření, 16. září 1480 (č. 816); prodej hamrů ve dvoře Vorkatshof Casparu Kunzellovi, chebskému měšťanovi, 18. listopadu 1482 (č. 833); Wenzel Sligk, chebský purkrabí, urovnáná spor kláštera se soudcem z Redwitzu, 15. dubna 1483 (č. 835); ve sporu mezi Hansem a Niklasem Gurovými z Otova/Ottengrün a majiteli opuštěné osady Pfaffenreuth rozhoduje m.j. Christoph Lautbuest z Chodové Plané/Kuttenplan, 7. srpna 1483 (č. 837); smír mezi Hansem Ruprechtem z Krásné Lípy/Schönlind a jeho tchýní kvůli podílu na dědictví, 24. srpna 1487 (č. 861); Erhart Kutzer, chebský měšťan prodává dvůr Höflas svému švagrovi, 17. března 1488 (č. 865); potvrzení Hieronyma Starckla o přijetí vrácených dluhů Erasma Brunnera, oba chebští měšťané, 19. září 1488 (č. 869); smír mezi klášterem a Hannsem Wildenawerem, chebským měšťanem a Jobstem Wildenawerem, farářem v Tirschenreuthu kvůli inkorporační platbě, 20. ledna 1489 (č. 871-872); Melchior Gefeller prodává rybník a louku, opatřeno pečetí Lorenze popř. Siegmunda Frankengrünera z Kynšperka/Kinsberg, 3. srpna 1489 a 21. listopadu 1490 (č. 878, 887); potvrzení opata Jana z cisterciáckého kláštera v Oseku v Čechách, kontribučního komisaře, o přijetí kontribuce, 9. srpna 1491 (č. 894); plná moc několika norimberských, ulmských měšťanů a jednoho chebského měšťana pro Haimbranda Harrera, městského služebníka v Norimberku, aby dále prodal koupený hamr pod mlýnem Volkertsmühle, prodej hamru klášteru, 7. května a 21. května 1492 (č. 903, 905); osvědčení dvou výpovědí poddaných o hrdelním soudu v Griesbachu Jereslawa von Barssaw, purkrabího z Přimdy/Pfraumberg, 18. listopadu 1492 (č. 911); vyrovnání Erharta Pogela, chebského měšťana se svými švagry, 24. května 1493 (č. 921); kvitance Michaela Hartmanna, měšťana z Kynžvartu/Königswart, o dědictví v Odravě/Wondreb, 2. června 1493 (č. 922); Wilhelm Kfeller von Sachsengrün ve Starém Sedlišti/Altzedlisch osvědčuje výpověď, 19. června 1493 (č. 923); soudní dopisy Kuntze Teufela, soudce z Tachova/Tachau, o právech na rybaření na Odravě/Wondreb, 20. června 1493 (č. 924-925); chebský soud osvědčuje na požádání Hansa Forstera z Kynšperku/Kinsberg výpovědi, 12. března 1497 (č. 963); poručníci Jobst Koler a Cuntz Helman z Chebu prodávají dvůr v Tröglersreutu, 20. března 1499 (č. 971); Petr Malzer z Plané/Plan prodává klášteru potok, 18. listopadu 1499 (č. 974); plná moc Heinricha von Guttenstein z Tachova/Tachau opravňující jeho bratra Christopha k jednání, 1. března 1505 (č. 1000); rozhodnutí m.j. Christopha Teina z Kynšperka/Kinsberg o sporu kláštera s Ulrichem Grillmaierem, 30. září 1507 (č. 1012); prodej desátku ve Windischeschenbachu paní Beatrix Kleistentolerové z Telče/Teltsch, 12. července 1510 (č. 1038); potvrzení Christopha von Tein o platbách provedených klášterem, 27. prosince 1510 (č. 1040); revers Niklase Sporwitze o převodu správy v Hardecku do konce života, 21. dubna 1511 (č. 1042); prodej lázní v Chebu, 9. května 1511 (č. 1044); povinnost Friedricha Lochnera z Paliče/Palitz sloužit klášteru jeden rok za mzdu, 23. února 1512 (č. 1051); revers Stefana Hermannera, chebského měšťana o udělení rytířského léna Otov/Ottengrün, 17. května 1512 (č. 1058); rozhodnutí ve sporu mezi Erhartem Sennftem z Pořejova/Purschau a klášterem kvůli mlýnu Falkenberg (rodičovský majetek Sennfta), 2. června 1512 (č. 1060); smír mezi Hansem Mayerem z Chebu, dočasně soudcem v Mitterteichu a klášterem ve Waldsassenu, 19. června 1514 (č. 1080); vyrovnání mezi Hansem Gurem z Otova/Ottengrün a klášterem kvůli právům na rybaření, 5. října 1515 (č. 1097); udělení duchovní hodnosti Hieronymovi Sewmovi na přímluvu Buriana z Gutštejnu/Guttenstein, 1. června 1516 (č. 1102); Michael Cleissentaler z Telče/Teltsch prodává dvůr v Katzenbachu, 4. ledna 1517 (č. 1113); potvrzení Wenzela Fleischmanna z Plané/Plan o přijetí odškodnění, 25. dubna 1517 (č. 1117); modlitební bratrstvo mezi dominikánským klášterem v Chebu a klášterem ve Waldsassenu, 19. února 1518 (č. 1129); prodej louky Niklase Lettnera z Kynžvartu/Königswart jeho švagrovi, 27. května 1519 (č. 1139); potvrzení Niklase Sporwitze z Plané/Plan o přijetí peněžních částek, 2. října 1518, 29. září 1520 (č. 1135, 1159); potvrzení Ulricha Tarnera, písaře kancléře z Tachova/Tachau, že přijal peněžní částku jako odškodnění za slíbené místo městského písaře v Tirschenreuthu, 10. dubna 1521 (č. 1166); arcibiskup pražský převádí investiturní právo, 9. července 1521 (č. 1173); Hofteich Niklasem Langem z Chebu prodává klášteru usedlost, 17. prosince 1523 (č. 1195); potvrzení Barbary Rossler z Chebu, že přijala svůj majetek po odloučení od svého manžela, 11. března 1524 (č. 1197); list falckraběte Friedricha klášteru ve Waldsassenu o ochraně dědictví a o záštitě, zavázání se kláštera, že převede ochranu svých usedlostí v Čechách na falckraběte, 18. srpna 1524 (č. 1199); vystavení dluhopisu pro starostu z Plané/Plan kvůli dodávce sladu, 13. května 1525 (č. 1204); potvrzení Haimrana Wilda, chebského kancléře, že klášter vrátil peněžní obnos, 17. srpna 1526 (č. 1213); potvrzení Hanse Fenckensessere z Chebu, že klášter vrátil peněžní obnos, 17. srpna 1527 (č. 1223); potvrzení Christopha Tein z Kynšperku/Kinsberg, že klášter vrátil peněžní obnos, 28. září 1528 (č. 1228); Hans Grylmeier, chebský měšťan se vzdává pohledávek vůči klášteru, 8. března 1529 (č. 1231); klášter přijímá peníze u Cunze Kolera z Chebu, 25. července 1531 (č. 1248); kvitance Leonharda Kocha, chebského měšťana oohledně vrácení půjčky, 1. října 1532 (č. 1259); potvrzení opatřené pečetí dvou chebských radních měšťanů, 24. března 1533 (č. 1263); potvrzení m.j. Franze Zegeleina z Tachova/Tachau o přijetí peněžního obnosu, 5. června 1535 (č. 1274); kupní list opatřen pečetí Georga Wassermana, radního měšťana z Chebu, 4. května 1551 (č. 1343); revers Hanse Wassermana, chebského měšťana, kvůli povolení smět zabudovat okno do svého domu u Waldsasského Kamenného domu v Chebu, 14. září 1553 (č. 1351); smír mezi klášterem a Sebastianem Gurem z Otova/Ottengrün u Chebu, 12. června 1554 (č. 1352); reversy Ruprechta von Tein na Kynšperku/ Kinsberg týkající se udělení dvora v Querenbachu, 19. června 1574, 1. listopadu 1577, 8. července 1585 (č. 1401, 1410, 1428); smlouva mezi klášterem a dvěma sedláky z Lomnice/Lanz ohledně sporu o velký desátek, 26. srpna 1578 (č. 1414); reverzy Hanse Georga Lochnera z Paliče/Palitz týkající se udělení louky, 8. října 1584 (č. 1422); reverzy o udělení statku Otov/Ottengrün a několika dvorů v okolí poručníky Wolfa Christopha Elbognera, m.j. Adamem Lochnerem z Paliče/Palitz, 28. června 1617 (č. 1470-1471); prodej dvora říšského léna v Sebenbachu starostovi města Cheb, 2. února 1633 (č. 1472); propouštěcí dopis pro Jacoba Waydthaase von Altalbenreuth, 10. ledna 1653 (č. 1475); revers Jana Josefa Werndla, chebského starosty, týkající se udělení statku Otov/Ottengrün, 9. října 1724 (č. 1519); Paul Moraz, štukatér v Praze pordává pole klášteru, 10. září 1736 (č. 1534); jakýsi sedlák z Bodenu pordává klášteru takzvanou Seyerlingovu louku, 11. června 1739 (č. 1541); revers dědiců chebského starosty ohledně udělení vesnice Otov/Ottengrün, 1. prosince 1747 (č. 1568)

Vertical Tabs