StAAm, Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen Urkunden

Prodej obce Pleußen s ručením osmi šlechticů, kteří se musejí dostavit do Chebu, 1222 (č. 26); sleva na pokutě daná olomouckým biskupem Konrádem za návštěvu svěcení kostela ve Waldsassenu, 3. června 1259 (č. 52); listina, opatřená pečetí města Chebu, 21. září 1275 (č. 73); souhlas m.j. měšťanů chebských, že žádný člen řádu nesmí být obžalován soudcem vyjma magistrátu, kterému je člen povinnen poslušností a vyznáním, cca 1280 (č. 86); smír mezi klášterem a lantkrabětem Gebhardem před smírčím soudem v Chebu, 1281 (č. 88); sleva na pokutě pro podporu kaple Sv. Ondřeje v Chebu, 9. července 1297 (č. 134); rozsudek provinčního soudu v Chebu kvůli hradu Liebenstein, 14. dubna 1299 (č. 142); rozsudek provinčního soudu v Chebu kvůli vesnici Purglein, 12. března 1300 (č. 150); nález zemského soudu v Chebu, že obyvatel Parsbergu má nahradit škodu způsobenou klášteru, 20. března 1300 (č. 151); dlužní úpis Ulricha von Hertenberch, 27. prosince 1300 (č. 153); rozsudek provinčního osudu v Chebu kvůli sporu, jako rozhodci se dostavili opati ze Sedlic/Sedlitz a Zbraslavi/ Königsaal, cca 1300 (č. 154); Albert von Hartenberg a manželka Ulricha von Hartenberg se vzdali hradu Liebenstein, 12. května 1303 a 28. května 1307 (č. 164, 174); Ulrich von Hartenberg prodává klášteru několik dvorů v obcích Seußen, Bukovany/Bukwa, Vackov/Watzkenreuth apod., 7. listopadu 1304 (č. 168); Chunrad von Merica se vzdává držav ve prospěch kláštera, 6. ledna 1307 (č. 173); Fridericus von Prukke a jeho manželka se vzdávají hradu Liebenstein, 22. listopadu 1308 a 5. prosince 1308 (č. 178-179); darování peněžní částky panem Tuto von Hartenberg klášteru, 8. března 1310 (č. 186); výrok smírčího soudu Ulricha von Wildenau kvůli zabití Chunrada von Haslau lidmi z kláštera, 31. října 1311 (č. 188); rozhodnutí tří měšťanů z Chebu ve sporu města s klášterem kvůli vybírání daní, 19. dubna 1313 (č. 193); potvrzení Gotfrieda von Merica o přijetí peněžní částky, 2. února 1314 (č. 196); příspěvek formou peněžní částky klášteru poskytnutý bratrem Meinhardem, komturem v Chebu a Conradem, nazývaným Lutitzer, chebským měšťanem, 31. května 1316 (č. 208); revers Albrechta Nothaffta von Falkenau o právo na opětovnou koupi pusté vesnice Pfaffenreuth, 6. ledna 1318 (č. 213); Albert a Chunrad von Niperg se vzdávají příslušejících plstěných bot, 26. července 1320 (č. 222); Engelhard von Nothafft daruje klášteru lenní právo na osadu Schloppach, 17. února 1321 (č. 228); revers Eberharda Neydauera o udělení trhové obce Redwitz, 4. dubna 1322 (č. 232); prodej dvora u Odravy/Wondreb, platba části částky nějakému chebskému židovi, 19. června 1329 (č. 264); Johann Grille, chebský měšťan předává klášteru několik statků, 22. února 1333 (č. 279); Perchtold von Rughusen, chebský soudce odvolává rozsudky uvalení klatby, 26. října 1333 (č. 281); ukončení sporu mezi klášterem Osek/Ossegg a Marquardem Pressatherem, 1. května 1334 (č. 283); Engelhart z Kynžvartu/Königswart se ujímá ochrany nad statkem Högelstein kláštera Reichenbach, 26. února 1335 (č. 285); příslib tří chebských měšťanů, že koupí klášteru zboží za dvě libry haléřů, 19. července 1335 (č. 290); osvědčení starosty a rady města Cheb o prodeji statku v Mýtině/Albenreuth klášteru, 13. září 1335 (č. 291); Johann Hüler, chebský měšťan rozhoduje ve sporu mezi klášterem a Heinrichem, starším rychtářem obce Plauen, kvůli soudu a statku ve Steinu, 22. července 1341 (č. 312); koupě velkých a malých desátků vesnice Dřenice/Treunitz Meinhartem von Dreintz, 2. července 1343 (č. 319); slib starosty a rady města Cheb, že ochrání svého soudce a zámek ve Waldsassenu ve sporu mezi Hermannem a Wytigem Hecklem, 5. srpna 1343 (č. 321); inkorporace dvou farností papežem Clemensem VI. na prosbu m.j. krále Jana Lucemburského, 24. dubna 1344 (č. 325); zemský rychtář z Chebu uděluje dvůr v Odravě/Wondreb, 6. října 1344 (č. 326); povinnost Heinricha Prymatsche z Chebu poskytnout klášteru právo na zpětný odkup 5 zakoupených vesnic, 23. listopadu 1347 (č. 331); potvrzení starosty a rady města Chebu, že se chebští židé vzdávají pohledávky dluhu vůči klášteru, 13. prosince 1348 (č. 334); smíření mezi Trostem Winkelerem z Kynšperka/von Kinsberg a klášterem kvůli několika vesnicím na Chebsku, 24. června 1352 (č. 342-343); potvrzení Jakoba Huelera, chebského měšťana, o přijetí peněžní částky, 21. ledna 1353 (č. 347); ukončení sporu mezi Nyclasem Zoswitzerem, chebským měšťanem a klášterem ve Waldsassenu, 17. května 1353 (č. 351); Trost Winckler z Kynšperka/von Kinsberg promíjí část odkupní částky, 21. ledna 1357 (č. 376); potvrzení Ulricha Slanera, pražského občana, o přijetí peněžní částky, 12. července 1357 (č. 379); prohlášení Niclase Walthera, chebského měšťana, o zřeknutí se ve prospěch kláštera, 15. června 1358 (č. 383); rozhodnutí Bohuslava ze Švamberka ve sporu mezi klášterem a dcerami Chuna von Pechofen, 9. října 1358 (č. 387); osvědčení Bohuslava ze Švamberka, správce z Chebu, ve sporné věci mezi Albrechtem Notthafftem von Thierstein a klášterem, 25. února 1359 (č. 391); rozhodnutí ve sporu mezi klášterem a Niclasem vom Aynsiedel, chebským měšťanem, o vesnicích Mýtina/Altalbenreuth, Boden, Gosel, 18. března 1359 (č. 393); darování úroku klášteru bratry Buzlabem a Albrechtem Hertenberger, 25. července 1360 (č. 405); opat Jan ze Sedlce/Sedlitz ujišťuje chebského hejtmana o dohodě, 11. května 1361 (č. 413); soudní dopis Bohuslava ze Švamberka ve sporu mezi Niclasem Forsterem z obce Seußen a klášterem, 4. června 1361 (č. 414); Bohuslav ze Švamberka upravuje na příkaz císaře Karla IV. hranice mezi Chebskem a klášterem, 8. ledna 1362 (č. 416); zastavení waldsasské obce Heinrichu Marschalchovi, chebskému měšťanovi, 27. ledna 1362 (č. 419); starosta a rada města Tachova/Tachau prohlášují spálený dlužný úpis za neplatný, 28. ledna 1362 (č. 420); příslib Matela Stainkellnera, chebského měšťana, že nebude bránit klášteru vůči državě Fockenfeldu, 30. března 1362 (č. 424); paní Clara Weiker z Tachova/Tachau daruje klášteru peněžní částku, 9. května 1362 (č. 426); Jacob Freitag, chebský měšťan daruje dvůr v Pfaffenreuthu, 31. března 1366 (č. 446); Hans Vaytzperger z Chodové Plané/Kuttenplan věnuje věčnou mši v hrobce ve Waldsassenu , 27. září 1380 (č. 486); Niklas Walther, chebský měšťan prodává klášteru vesnici Höflas, 5. ledna 1381 (č. 489); Hans Nothafft von Leibitsch se vzdává ročního odvodu poplatků z plstěných bot kláštera, 6. prosince 1385 (č. 502); rozhodnutí Hinziga Pfluga z Orliku ve sporu kvůli patronátnímu právu farnosti Neunkirchen, 10. listopadu 1386 (č. 505); Žimír ze Sedlic, purkrabí z Lokte, byl zprostředkovatelem ve sporu kláštera s měšťany z Bärnau, 15. července 1388 (č. 513); Chunrat Neuberger z Neubergu u Osch prodává klášteru práva na desátky v Odravě/Wondreb, 24. července 1388 (č. 514); lantkrabě Johann von Leuchtenberg propůjčuje devět dvorů Hermannu Frankengrünerovi, chebskému měšťanovi, prodej lantkrabatům, 8. dubna 1389 a 8. února 1393 (č. 516, 530); Wolfhart Lengenvelder prodává klášteru obročí, která mu opatřil Heinzig Pluh, 10. května 1389 (č. 517); Hans von Globen zu Pochlowitz se vzdává nároků, 17. května 1395 (č. 538); pověření opata kláštera ve Waldsassenu, aby rozhodl o stížnosti Nicolause Myky, kněze v olomoucké diecézi, 7. října 1396 (č. 543); rozhodnutí chebské rady o nárocích Erharta Lybenawera na roční odevzdání plstěných bot klášterem, 21. dubna 1400 (č. 550); potvrzení o přijetí Andrease Steinbacha, správce z obce Hřebeny/Hartenberg 4. dubna 1405 (č. 562); Erhard Rudusch, chebský měšťan kupuje waldsasskou vesnici, 24. listopadu 1405 (č. 565); klášter klarisek v Chebu prodává úroky z doživotního věna, 25. února 1407 (č. 567); žádost zaslaná klášteru Waldsassen na vrácení odcizeného majetku farního kostela v Passeck do jeho majetku, 28. dubna 1407 (č. 568); Erhard Rudusch, chebský měšťan se vzdává církevního léna v Münchenreuthu, 1411 (č. 576); rozhodnutí ve sporu mezi Chebem a Waldsassenem o hrdelní soud v Albenreuthu, 29. listopadu 1415 (č. 588); prodej dvorů v Hatzenreuthu Hansem Kellnerem ze Sandau, 5. května 1429 (č. 624); dohoda kláštera s Heinrichem Reutterem, coburským měšťanem, ohledně knih zabavených v Kamenném domě v Chebu, 31. března 1433 (č. 633); Niklas Gumerauer, chebský měšťan vystupuje jako prostředník mezi klášterem a farářem z Marktredwitzu, 11. července 1435 (č. 652); Mathes Slik, chebský měšťan a loketský purkrabí rozhodují o sporu kláštera s Niklasem a Ulrichem Hardeckerovými, březen 1436 (č. 655); shoda mezi městem Cheb a Waldsassenem ohledně hrdelního soudu v Neualbenreuthu, 8. února 1456 (č. 708); tří chebští měšťané urovnávají spor mezi Lorenzem Hartmannem a Jakobem Schefferem ze Schlottenhofu, 4. března 1458 (č. 713); zjištění Michaela Paldaufa, oltářníka u oltáře Panny Marie v Chebu, že si nevypůjčil žádné peníze jménem waldsasského opata, 2. září 1458 (č. 716); rozhodnutí mezi bavorským vévodou Ottou a klášterem ve Waldsassenu na straně jedné a mezi Burianem von Guttenstein na straně druhé kvůli državě v Bärnau a ochraně kláštera, 7. února 1470 (č. 772); prohlášení Buschka, pána z Ostroha/Seeberg u Plané, že se vzdává svých pohledávek vůči klášteru, 21. dubna 1475 (č. 791); ustanovení magistra Georga Hallera z Chebu správcem v kostele v Redwitzu, 11. června 1476 (č. 794); dosvědčení Ulricha Smetterera, chebského měšťana, kvůli právu rybaření, 16. září 1480 (č. 816); prodej hamrů ve dvoře Vorkatshof Casparu Kunzellovi, chebskému měšťanovi, 18. listopadu 1482 (č. 833); Wenzel Sligk, chebský purkrabí, urovnáná spor kláštera se soudcem z Redwitzu, 15. dubna 1483 (č. 835); ve sporu mezi Hansem a Niklasem Gurovými z Otova/Ottengrün a majiteli opuštěné osady Pfaffenreuth rozhoduje m.j. Christoph Lautbuest z Chodové Plané/Kuttenplan, 7. srpna 1483 (č. 837); smír mezi Hansem Ruprechtem z Krásné Lípy/Schönlind a jeho tchýní kvůli podílu na dědictví, 24. srpna 1487 (č. 861); Erhart Kutzer, chebský měšťan prodává dvůr Höflas svému švagrovi, 17. března 1488 (č. 865); potvrzení Hieronyma Starckla o přijetí vrácených dluhů Erasma Brunnera, oba chebští měšťané, 19. září 1488 (č. 869); smír mezi klášterem a Hannsem Wildenawerem, chebským měšťanem a Jobstem Wildenawerem, farářem v Tirschenreuthu kvůli inkorporační platbě, 20. ledna 1489 (č. 871-872); Melchior Gefeller prodává rybník a louku, opatřeno pečetí Lorenze popř. Siegmunda Frankengrünera z Kynšperka/Kinsberg, 3. srpna 1489 a 21. listopadu 1490 (č. 878, 887); potvrzení opata Jana z cisterciáckého kláštera v Oseku v Čechách, kontribučního komisaře, o přijetí kontribuce, 9. srpna 1491 (č. 894); plná moc několika norimberských, ulmských měšťanů a jednoho chebského měšťana pro Haimbranda Harrera, městského služebníka v Norimberku, aby dále prodal koupený hamr pod mlýnem Volkertsmühle, prodej hamru klášteru, 7. května a 21. května 1492 (č. 903, 905); osvědčení dvou výpovědí poddaných o hrdelním soudu v Griesbachu Jereslawa von Barssaw, purkrabího z Přimdy/Pfraumberg, 18. listopadu 1492 (č. 911); vyrovnání Erharta Pogela, chebského měšťana se svými švagry, 24. května 1493 (č. 921); kvitance Michaela Hartmanna, měšťana z Kynžvartu/Königswart, o dědictví v Odravě/Wondreb, 2. června 1493 (č. 922); Wilhelm Kfeller von Sachsengrün ve Starém Sedlišti/Altzedlisch osvědčuje výpověď, 19. června 1493 (č. 923); soudní dopisy Kuntze Teufela, soudce z Tachova/Tachau, o právech na rybaření na Odravě/Wondreb, 20. června 1493 (č. 924-925); chebský soud osvědčuje na požádání Hansa Forstera z Kynšperku/Kinsberg výpovědi, 12. března 1497 (č. 963); poručníci Jobst Koler a Cuntz Helman z Chebu prodávají dvůr v Tröglersreutu, 20. března 1499 (č. 971); Petr Malzer z Plané/Plan prodává klášteru potok, 18. listopadu 1499 (č. 974); plná moc Heinricha von Guttenstein z Tachova/Tachau opravňující jeho bratra Christopha k jednání, 1. března 1505 (č. 1000); rozhodnutí m.j. Christopha Teina z Kynšperka/Kinsberg o sporu kláštera s Ulrichem Grillmaierem, 30. září 1507 (č. 1012); prodej desátku ve Windischeschenbachu paní Beatrix Kleistentolerové z Telče/Teltsch, 12. července 1510 (č. 1038); potvrzení Christopha von Tein o platbách provedených klášterem, 27. prosince 1510 (č. 1040); revers Niklase Sporwitze o převodu správy v Hardecku do konce života, 21. dubna 1511 (č. 1042); prodej lázní v Chebu, 9. května 1511 (č. 1044); povinnost Friedricha Lochnera z Paliče/Palitz sloužit klášteru jeden rok za mzdu, 23. února 1512 (č. 1051); revers Stefana Hermannera, chebského měšťana o udělení rytířského léna Otov/Ottengrün, 17. května 1512 (č. 1058); rozhodnutí ve sporu mezi Erhartem Sennftem z Pořejova/Purschau a klášterem kvůli mlýnu Falkenberg (rodičovský majetek Sennfta), 2. června 1512 (č. 1060); smír mezi Hansem Mayerem z Chebu, dočasně soudcem v Mitterteichu a klášterem ve Waldsassenu, 19. června 1514 (č. 1080); vyrovnání mezi Hansem Gurem z Otova/Ottengrün a klášterem kvůli právům na rybaření, 5. října 1515 (č. 1097); udělení duchovní hodnosti Hieronymovi Sewmovi na přímluvu Buriana z Gutštejnu/Guttenstein, 1. června 1516 (č. 1102); Michael Cleissentaler z Telče/Teltsch prodává dvůr v Katzenbachu, 4. ledna 1517 (č. 1113); potvrzení Wenzela Fleischmanna z Plané/Plan o přijetí odškodnění, 25. dubna 1517 (č. 1117); modlitební bratrstvo mezi dominikánským klášterem v Chebu a klášterem ve Waldsassenu, 19. února 1518 (č. 1129); prodej louky Niklase Lettnera z Kynžvartu/Königswart jeho švagrovi, 27. května 1519 (č. 1139); potvrzení Niklase Sporwitze z Plané/Plan o přijetí peněžních částek, 2. října 1518, 29. září 1520 (č. 1135, 1159); potvrzení Ulricha Tarnera, písaře kancléře z Tachova/Tachau, že přijal peněžní částku jako odškodnění za slíbené místo městského písaře v Tirschenreuthu, 10. dubna 1521 (č. 1166); arcibiskup pražský převádí investiturní právo, 9. července 1521 (č. 1173); Hofteich Niklasem Langem z Chebu prodává klášteru usedlost, 17. prosince 1523 (č. 1195); potvrzení Barbary Rossler z Chebu, že přijala svůj majetek po odloučení od svého manžela, 11. března 1524 (č. 1197); list falckraběte Friedricha klášteru ve Waldsassenu o ochraně dědictví a o záštitě, zavázání se kláštera, že převede ochranu svých usedlostí v Čechách na falckraběte, 18. srpna 1524 (č. 1199); vystavení dluhopisu pro starostu z Plané/Plan kvůli dodávce sladu, 13. května 1525 (č. 1204); potvrzení Haimrana Wilda, chebského kancléře, že klášter vrátil peněžní obnos, 17. srpna 1526 (č. 1213); potvrzení Hanse Fenckensessere z Chebu, že klášter vrátil peněžní obnos, 17. srpna 1527 (č. 1223); potvrzení Christopha Tein z Kynšperku/Kinsberg, že klášter vrátil peněžní obnos, 28. září 1528 (č. 1228); Hans Grylmeier, chebský měšťan se vzdává pohledávek vůči klášteru, 8. března 1529 (č. 1231); klášter přijímá peníze u Cunze Kolera z Chebu, 25. července 1531 (č. 1248); kvitance Leonharda Kocha, chebského měšťana oohledně vrácení půjčky, 1. října 1532 (č. 1259); potvrzení opatřené pečetí dvou chebských radních měšťanů, 24. března 1533 (č. 1263); potvrzení m.j. Franze Zegeleina z Tachova/Tachau o přijetí peněžního obnosu, 5. června 1535 (č. 1274); kupní list opatřen pečetí Georga Wassermana, radního měšťana z Chebu, 4. května 1551 (č. 1343); revers Hanse Wassermana, chebského měšťana, kvůli povolení smět zabudovat okno do svého domu u Waldsasského Kamenného domu v Chebu, 14. září 1553 (č. 1351); smír mezi klášterem a Sebastianem Gurem z Otova/Ottengrün u Chebu, 12. června 1554 (č. 1352); reversy Ruprechta von Tein na Kynšperku/ Kinsberg týkající se udělení dvora v Querenbachu, 19. června 1574, 1. listopadu 1577, 8. července 1585 (č. 1401, 1410, 1428); smlouva mezi klášterem a dvěma sedláky z Lomnice/Lanz ohledně sporu o velký desátek, 26. srpna 1578 (č. 1414); reverzy Hanse Georga Lochnera z Paliče/Palitz týkající se udělení louky, 8. října 1584 (č. 1422); reverzy o udělení statku Otov/Ottengrün a několika dvorů v okolí poručníky Wolfa Christopha Elbognera, m.j. Adamem Lochnerem z Paliče/Palitz, 28. června 1617 (č. 1470-1471); prodej dvora říšského léna v Sebenbachu starostovi města Cheb, 2. února 1633 (č. 1472); propouštěcí dopis pro Jacoba Waydthaase von Altalbenreuth, 10. ledna 1653 (č. 1475); revers Jana Josefa Werndla, chebského starosty, týkající se udělení statku Otov/Ottengrün, 9. října 1724 (č. 1519); Paul Moraz, štukatér v Praze pordává pole klášteru, 10. září 1736 (č. 1534); jakýsi sedlák z Bodenu pordává klášteru takzvanou Seyerlingovu louku, 11. června 1739 (č. 1541); revers dědiců chebského starosty ohledně udělení vesnice Otov/Ottengrün, 1. prosince 1747 (č. 1568)