Jste zde

Zemský archiv v Opavě

Archiv

Zemský archiv v Opavě
Sněmovní 1
746 22 Opava

tel.: +420 553 607 240
fax: +420 553 607 247

E–mail: podatelna@zao.archives.cz
web: www.archives.cz

Působnost archivu se vztahuje na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Stručná historie archivu

Zemský archiv v Opavě je třetím nejstarším a také třetím největším státním archivem v České republice. Plní funkci státního oblastního archivu pro území bývalého Severomoravského kraje, současně je však také historickým zemským archivem pro bývalé vévodství slezské. Tato skutečnost se významně odráží jak ve skladbě dokumentů v archivu uložených, tak i ve vlastní organizaci instituce, tvořené centrálou v Opavě a pobočkou v Olomouci. Od roku 2002 jsou organizačními články archivu také všechny státní okresní archivy na teritoriu Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Zemský archiv dále metodicky řídí Archiv města Ostravy a další akreditované archivy zřízené v uvedených dvou krajích.
Vznik zemského archivu pro korunní zemi Rakouské Slezsko je spojen s prvním slezským zemským archivářem, kterým byl 19. června 1901 jmenován penzionovaný profesor opavského německého gymnázia Gottlieb Kürschner (1847–1928). Jeho práce spočívala především v regestování listinného materiálu stavovského archivu a v tomto duchu na něj navázal i jeho český nástupce, rovněž profesor gymnázia Václav Hauer (1860–1942), jenž funkci archiváře zastával v letech 1921–1935. Teprve s příchodem prvního školeného a odborně vzdělaného archiváře Leopolda Peřicha (1901–1974) v roce 1928, absolventa Státní archivní školy, lze hovořit o archivu jako instituci. Za Peřichova vedení byla v posledních letech před druhou světovou válkou zahájena evidence některých archiválií mimo archiv (pozemkové knihy) a ve větší míře také probíhala služba archivu veřejnosti. Také z toho důvodu se Peřichovi podařilo obhájit samostatnou existenci archivu pro slezskou část spojené země Moravskoslezské, když v roce 1936 hrozilo spojení opavského archivu s Moravským zemským archivem v Brně.

Po rozbití Československa byl v Opavě zřízen říšskoněmecký archiv (Reichsarchiv), který byl jedním ze dvou regionálních archivů pro území Sudetské župy. Zatímco nově zřízený Říšský archiv v Liberci svou působností zahrnoval vládní obvody Karlovy Vary a Liberec, opavský říšský archiv spravoval území zbývajícího vládního obvodu (Regierungsbezirk Troppau), tzv. východních Sudet. Ředitel archivu Walther Latzke (1904–1991) se zasloužil o vybudování úřadu jako instituce nacistické státní správy a mohl rovněž zahájit evidenci archivního materiálu na území spadající pod jeho kompetenci. Přes dosažené úspěchy na tomto poli a relativně úspěšné záchranné akce také z území východní Evropy, kam byli opavští archiváři v době války nasazeni, nelze pominout jednoznačný nacistický charakter říšského archivu, kterou jeho ředitel, sám aktivní nacista, přesvědčivě ztělesňoval.

Při osvobozování Opavy v březnu a dubnu 1945 utrpěla budova archivu, bývalý minoritský klášter na Panské (dnes Masarykova) ulici, značné ztráty a následkem vyhoření celého jednoho křídla. Mezi nevyčíslitelnými ztrátami je třeba zmínit zejména jako depozitum uložený tzv. Lichtenštejnský archiv.

Obnova archivu v roce 1945 probíhala ve dvou fázích. Protože poškozená budova již nebyla pro archiv vhodná, byly archiválie nejprve umístěny v Sobkově paláci ležícím proti archivní budově. V roce 1950 byla archivu (tehdy pod názvem Krajský archiv v Opavě, do 1966) přidělena budova bývalé zemské sněmovny, kde sídlil archiv již před rokem 1938. V budově minoritského kláštera bylo zřízeno zemědělsko-lesnické oddělení a později II. oddělení Státního archivu v Opavě. Od roku 1974 byl název archivu pozměněn na „Státní oblastní archiv v Opavě“ a po změně politické situace nese instituce od roku 1991 současný název.

Historie olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě se začala psát roku 1950, kdy vznikl Krajský archiv tehdejšího Olomouckého kraje s vedením na pracovišti v Janovicích u Rýmařova. Od roku 1954 získal archiv přídomek „státní“ – stal se z něj Státní archiv v Janovicích u Rýmařova s pobočkou v Olomouci. Při územní reorganizaci v roce 1960, kdy zanikl Olomoucký kraj, byl archiv spojen s opavským Státním oblastním archivem, nynějším Zemským archivem v Opavě, jehož součástí zůstal i po nové uzemní reformě a zániku pobočky v Janovicích u Rýmařova. Archiv původně sídlil v bývalé kanovnické rezidenci na Wurmově ulici, odkud se v roce 1996 začal stěhovat do nové účelové budovy na místě bývalých divadelních skladů v ulici U Husova sboru. Stěhování do nové budovy, které trvalo až do června roku 2001, obnášelo svoz archiválií z depozitářů na Wurmově ulici, z budovy starého konviktu v Universitní ulici v Olomouci i z depozitářů dvou zámků – v Kroměříži a v Janovicích u Rýmařova. Tím se celkový počet 11,1 km všech písemností ocitl pod jednou střechou. V současné době spravuje olomoucké pobočka cca 12,5 km písemností.

Nová archivní budova vznikala v letech 1991–1995 a je společná se Státním okresním archivem Olomouc. Stojí na 365 pilotech, skelet je železobetonový osmipodlažní s montovanými sloupy a monolitickými stropními deskami. Obvodový plášť je řešen jako sendvičová stěna, která ochraňuje co nejlépe stálou vnitřní teplotu depozitářů s archiváliemi. O vnitřní klima depozitářů, tj. stálou teplotu, vlhkost a bezprašnost se stará klimatizační zařízení řešené pro každé patro zvlášť, ovšem s centrálním ovládáním. Funkčnost prověřila mimo jiné i povodeň v roce 1997, kdy po 14 dní nefungovala elektrická energie a navzdory tomu nebylo vnitřní klima depozitářů porušeno. Centrální je rovněž elektronická a kamerová ostraha objektu a systém hlášení a hašení požáru na bázi dusíku. Depozitáře mají ve většině pater kompaktní regály, které poskytují při stejné ploše několikanásobně větší množství úložného prostoru než regály volně stojící. V každém patře se nachází alespoň malá samostatná pořádací místnost pro archiváře. Archiv má restaurátorskou dílnou, vybavenou pro záchranu poškozených archiválií, ať už se jedná o pergamen, papír, dřevo, látky či pečetní vosk.

Zemský archiv v Opavě udržuje četné kontakty s vysokými školami a vědeckými institucemi v České republice i v zahraničí. Spolu s polskými i německými kolegy je zapojen do řady výzkumných projektů především k dějinám Slezska. Rozsáhlou odbornou archivní knihovnu hojně využívají studenti univerzit v Opavě a v Ostravě. Archiv vydává v  intervalech bibliografii historicko-vlastivědné literatury severní Moravy a Slezska, tiskem pravidelně vycházejí též některé inventáře a katalogy k významnějším fondům.
V Opavě, stejně jako na pobočce v Olomouci, pracuje restaurátorská dílna pečující o ochranu archivního bohatství. Na této činnosti se podílí také opavské reprografické pracoviště, jehož služeb využívají velkou měrou také badatelé.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Literatura o archivu

Sborník Státního archivu v Opavě I (1945–1968), II (1968–1971, III (1971–1975), IV (1975–1980), V (1981–1985).

INDRA, Bohumír. 70 let Státního archivu v Opavě.

MÜLLER, Karel (ed). 100 let Zemského archivu v Opavě. Opava  2002, 51 s.

KRAVAR, Zdeněk. Das Reichsarchiv Troppau. Die NS–Etappe in der Geschichte des Archivwesens in tschechisch Schlesien. Hamburg 2014, 446 s.

ROUBIC, Antonín. Přehled územního vývoje patrimoniálních velkostatků na okrese Olomouc. In: OAO 1978, Olomouc 1979, s. 92–110.

BALATKOVÁ, Jitka – KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Olomoucká pobočka Zemského archivu v Opavě, ročenky OAO na každý rok.

Státní okresní archiv Šumperk (Staatliches Kreisarchiv Šumperk/Mährisch Schönberg)
Státní okresní archiv Prostějov (Staatliches Kreisarchiv Prostějov/Proßnitz in Mähren)
Státní okresní archiv Přerov (Staatliches Kreisarchiv Přerov/Prerau)
Státní okresní archiv Opava (Staatliches Kreisarchiv Opava/Troppau)
Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově (Staatliches Kreisarchiv Bruntál/Freudenthal mit Sitz in Krnov/Jägerndorf)
Státní okresní archiv Frýdek-Místek (Staatliches Kreisarchiv Frýdek-Místek)
Státní okresní archiv Jeseník (Staatliches Kreisarchiv Jeseník/Freiwaldau)
Státní okresní archiv Olomouc (Staatliches Kreisarchiv Olomouc/Olmütz)
Státní okresní archiv Nový Jičín (Staatliches Kreisarchiv Nový Jičín/Neu Titschein)
Státní okresní archiv Karviná (Staatliches Kreisarchiv Karviná/Karwin)