Kostelec 03

Matrika byla svázána teprve dodatečně, o čemž svědčí jednak vlepený titulní list, ale především nelogická paginace, resp. foliace. Oddíl se zápisy legitimně narozených byl zpočátku foliován, ovšem po fol. 20 přechází tato foliace v paginaci a není dovedena zcela do konce (s. 21-100). Mezitím totiž byl tento oddíl přečíslován průběžnou paginací od počátku knihy a doveden až do konce této části (s. 1-121), přičemž původní číslice jsou přeškrtané. Následuje krátký oddíl se zápisy nemanželských dětí, paginovaný čísly 353-361 (na první straně se objevuje též číslo folia 188, ovšem foliace dále nepokračuje). Navazující zápisy zemřelých jsou foliovány počínaje fol. 300, ovšem již od folia 304 jsou čísla zjevně dopisována tužkou dodatečně. Fol. [331] a [332] již nijak označena nejsou a poslední z nich je zároveň první foliem části se zápisy oddaných, která je opět foliována, ovšem od fol. 200. Od fol. 203 jsou čísla opět psána tužkou a přes ně nejnověji modrým plnícím perem. Lze tedy shrnout:
Zápisy N: s. 1-121 (první paginace), nemanželské děti - s. 353-361 (druhá paginace). Zápisy Z: fol. 300-[332]. Zápisy O: fol. 200-224.
Vedle výše uvedených obcí patřily do farního obvodu ještě hospodářské dvory Všetice (něm. Schettnicz, matrice též "Žetnitz"; od 1. pol. 19. stol. Alfredov, něm. Alfredshof), Beraní Dvůr (něm. Hammelhof), hájovna Senětice (něm. Senetitz), dvůr Žďár (něm. Zdiar, resp. Schar) a dnes již zaniklý dvůr Kratschen (též "Graschen" či "Kratzen"), který se nacházel v blízkosti kladrubského kláštera, západně od něj (dle Sommerovy topografie). Prvé tři lokality jsou dnes součástí obce Kostelec, okr. Tachov, druhé dvě leží na k. ú. Pozorka u Kladrub a jsou součástí města Kladruby, týž okres. Některé osoby se uvádějí přímo z kladrubského kláštera ("Kloster", "Clostre", "Monasterium", "in vila Monast.", či podle názvů jednotlivých hospodářských budov). Dále se v matrice setkáváme s řadou lokalit mimo farní obvod včetně značně vzdálených - Kladruby (něm. Kladrau, město v okr. Tachov), ovšem někdy je pod tímto názvem míněn i samotný klášter a blízké okolí, včetně dvoru Kratschen či obce Pozorka; dnešní části Kladrub - Láz (něm. Laas), Brod (něm. Brod) a Tuněchody (něm. Tinchau); Stříbro (město v okr. Tachov) a jeho část Lhota u Stříbra (něm. Elhoten), která je z uvedených lokalit jednoznačně nejčetnější; Vrhaveč (něm. Worhabschen, též "Wrhabschen", č. obce Kostelec, okr. Tachov); Stod (něm. Staab, město v okr. Plzeň-jih); Děpoltovice (něm. Tüppelsgrün, v matrice "Tepelsgrin", obec v okr. K. Vary); Jindřichovice (něm. Heinrichsgrün, obec v okr. Sokolov); Lobzy (něm. Lobs, v matrice "Lobst", č. města Březová, týž okres); Jivjany (něm. Gibian, č. obce Velký Malahov, okr. Domažlice); Lochousice (něm. Lochutzen, obec v okr. Plzeň - sever); Mířovice (něm. Mirschowitz, č. obce Ves Touškov, okr. Plzeň-jih); Benešovice (něm. Beneschau, obec v okr. Tachov); Kořen (něm. Kurschin, popř. "Gurschin", č. obce Olbramov, okr. Tachov); ; Zhoř (něm. Weschorsch či Weshor, obec v okr. Tachov); Holostřevy (něm. Hollezrieb, č. města Bor, okr. Tachov); Hněvnice (něm. Hniemitz, též "Niemitz", obec v okr. Plzeň-sever); Čemíny (něm. Tschemin, obec v okr. Plzeň-sever); Plešnice (něm. Pleschnitz, obec tamtéž); Přeštice (něm. Přestitz, město v okr. Plzeň-jih); Liščí (něm. Fuchsberg, č. obce Chudenín, okr. Klatovy); Cheb (něm. Eger, popř. "Ager", okr. město); Trstěnice (něm. Neudorf, obec v okr. Cheb); Bělá nad Radbuzou (něm. Weißensulz, město v okr. Domažlice) s částí Železná (něm. Eisendorf); Mutěnín (něm. Muttersdorf, obec tamtéž) s částí Ostrov [?] (něm. Wasserau; dle matriky ve Falci, kde ovšem nenalezeno, Ostrov 6 km od hranic); Všeruby (něm. Neumark, obec v okr. Domažlice; popř. též Úterý, něm. Neumarkt, město v okr. Plzeň-sever); Straubing (Kr. Straubing-Bogen, Bavorsko); Stettfeld (Kr. Haßberge, Franky); Schelchengraben (šlechtický predikát, odkazující patrně na Schelchental a Schelchenberg, č. obce Vasoldsberg, Kr. Graz-Umgebung, Štýrsko). Několik míst se nepodařilo identifikovat (" Ampentz" [?] na panství Tachov, "Bitterwitz" ve Slezsku, "parvo Lesckau" [?], "cives oppidi Deschnitz", jinde "Dössenitz" - nabízí se obec Dešenice, okr. Klatovy, ale ta nikdy nebyla městem). Občas je uvedena jen země původu - Bavorsko ("de Bavaria"), Horní Falc ("de Palatinatu"), Lünebursko ("de ducatu Luneburgensis") či místní údaj chybí.
Farní správu vykonávali kladrubští benediktini (viz uvádění jejich jmen). Patrně právě proto nalézáme v matrice tolik záznamů o osobách z jiných míst (srov. matriku Kostelec 02). Vedle farního kostela v Kostelci se k obřadům hojně využíval kostel klášterní. Převažuje jednoduchá tabulární forma matriky se zvláštním sloupcem pro záznam lokality či jmen osob, místy se však písaři matriky opět vrací k prostému textovému záznamu, případně naznačený sloupec nevyužívají či do něj zapisují pouze "Anno" (viz zápisy oddaných). Matrika vedena latinsky, výjimečně lze nalézt německý výraz v komentářích (např. "Zwilinge", "beym Kloster"). Humanistické písmo vesměs čitelné (vlastní jména však často psána kurentem), používání zkratek postupně spíše slábne. Zajímavosti: konverze protestantského vojáka z okolí Ansbachu ("Wistenriegland" - neidentif., Franky) - s. 4, křty dospělých židů - s. 24 (Esther Mayerin z Frank), s. 25 (Aaron Antschl [?] patrně ze Stráže u Tachova, něm. Neustadtl, obec v okr. Tachov), s. 112 (Röserln, nově Anna Maria, z Bečova nad Teplou, něm. Petschau, město v okr. Karlovy Vary).
Fol. 215 druhé foliace - poznámky u jednotlivých zápisů ohledně následného odstěhování snoubenců do jiné farnosti apod.