Národní archiv

Oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí

Spravuje archivní fondy z oblasti politické, finanční, soudní a církevní správy a zemské samosprávy z období feudalismu, vzniklé z činnosti ústředních úřadů, orgánů a institucí starého českého státu (tj. soustátí zemí Koruny české) a Českého království, a to od 12. století do poloviny 19. století. Celkem se jedná o 201 archivních souborů o rozsahu 13 214 bm. Převažují archivní fondy většího rozsahu, uzavřené a archivně zpracované.

Státní správa politická

V oblasti ústřední politické správy je nejvýznamnějším archivním souborem Archiv České koruny (1158–1935). Jedná se o archiv starého českého státu, tj. českého panovníka a později i českých stavů, obsahující kromě listin a listů, jejichž příjemci byli čeští králové, resp. čeští stavové, také listiny určené jiným fyzickým a právnickým osobám a jiné písemnosti různého typu. Dalšími důležitými archivními fondy jsou Stará manipulace (1300) 1526–1838 (1899), Registra (1301) 1527–1669, Česká dvorská kancelář 1293–1791 (1826), Nová manipulace 1650–1706 [1899], Staré české místodržitelství 1563–1751 a České gubernium 1711-1855, které odrážejí vývoj správy českého státu od 12. století do poloviny 19. století a obsahují písemnou pozůstalost jeho ústředních úřadů.

Finanční správa

Kmenovými fondy jsou České oddělení dvorské komory 1248–1807, Česká komora 1527–1749 (1807), Zemský podkomořský úřad 1522–1849 a Česká státní účtárna 1688–1921, jejichž písemnosti dokumentují vývoj finanční správy českého státu od 12. století do poloviny 19. století. Rozsáhlé katastrální fondy – Berní rula (1615) 1652–1779 (1808), Tereziánský 1684–1790 (1848), Josefský 1785–1875 a Stabilní katastr 1826–1843 (1879) i Archiv map katastrálních 1848–1954 patří zároveň k nejvytěžovanějším souborům archivu.

Soudní správa

Nejvýznamnější archivní fond Desky zemské 1351–1883 [1964] obsahuje přes sto různých druhů vkladů z oblasti soukromého práva sporného i nesporného a práva veřejného. Je tvořen několika soubory písemností vzniklými z dlouhodobé činnosti zemského soudu a jeho registratury. K dalším důležitým souborům patří Apelační soud 1548–1789 (1827), obsahující písemnou pozůstalost této jediné soudní odvolací instance pro všechna města zemí České koruny či Desky dvorské 1341–1876 [1899] vzniklé z činnosti nejvyšší královské soudní instituce – dvorského soudu – rozhodujícího o záležitostech trestních i politických. Zmínit je nutné též fondy Česká léna (1414) 1511–1910 mapující problematiku lén uvnitř České koruny, Hejtmanství německých lén (1251) 1501–1867 (1906) a Desky Hejtmanství německých lén (1454) 1500–1851 zachycující problematiku zahraničních lén České koruny. Knihy svobodnické 1542–1850 pak obsahují vklady nesporného majetkoprávního charakteru svobodníků, tj. osobně svobodných vlastníků poddaných přímo králi.

Zemská samospráva

K zásadním archivním fondům z této oblasti patří Archiv českých stavů 1541–1847, obsahující písemnosti týkající se záležitostí českých stavů jako celku i jednotlivců (opisy privilegií, reversy k zemi, berní reversy, inkoláty, šlechtické průby, znakové vývody) od poloviny 16. do poloviny 19. století.

Církevní správa

Fondy obsahují písemnosti ústředního charakteru pocházející z činnosti správy církví na území českého státu. Převažují písemnosti katolické církve, které tvoří fondy vzniklé činností světských i řeholních institucí. K nejvýznamnějším souborům z oblasti světské činnosti katolické církve patří rozsáhlý fond Archiv pražského arcibiskupství 1221–1949, dále Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské 1472–1949 a Archiv kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě 1418–1948. Po linii řeholní jmenujme fondy Archiv českých klášterů zrušených za Josefa II. 1115–1820, dále Alžbětinky – konvent, Praha 1719–1948 (1949), Augustiniáni obutí – provincialát a konvent, Praha (1262) 1285–1995, Benediktini – klášter Břevnov, Praha 1174–1952, Dominikáni – provincialát a konvent, Praha 1255–1949 (1950), Františkáni – provincialát a konvent, Praha 1283–1949 (1950), Kapucíni – provincialát a konventy, Praha 1364–1950, Křižovníci s červenou hvězdou – generalát a konvent, Praha 1233–1950, Maltézští rytíři – české velkopřevorství, Praha 1128–1946, Piaristé – provincialát a koleje, Praha 1597–1950, Premonstráti – klášter Strahov, Praha 1192–1950, Voršilky – konvent, Praha 1604–1949. Písemnosti církví ostatních (církve podobojí sdružené v České konfesi, Jednota bratrská, starokatolická církev, církev adventistů a židovské náboženské obce) tvoří Akta Jednoty bratrské – Acta Unitatis fratrum 1437–1589, Starokatolické biskupství a fara ve Varnsdorfu 1871–1946 a Rada židovských náboženských obcí Čech a Moravy 1750–1942.

Jiné

Kromě výše uvedených archivních souborů spravuje oddělení také pět rodinných archivů méně významných šlechtických rodů, fondy dvou nadací (Lužický seminář 1689–1922, Tereziánský ústav šlechtičen (1591) 1755–1930) a 41 sbírek. Uvedené sbírky vznikly jak uvědomělou sběratelskou činností předchůdců Národního archivu, tak koupěmi, odkazy a dary. K nejdůležitějším patří Sněmovní artikuly (1497) 1543–1811 (1823), Dvorské dekrety a reskripty (1646) 1748–1855, Patenty 1508–1865, Cirkuláře a vyhlášky 1549–1849, 1849–1918 (1920), Nadační listiny (1357) 1500–1942, Stará manipulace – urbáře, odhady, inventáře 1487–1815, Sbírka map a plánů 1568–1954 (1999), Sbírka rukopisů [1500]–[1999], Sbírka grafických listů, kreseb a maleb 1500–1954 (1999) a rozsáhlá Sbírka přepisů z domácích a zahraničních archivů [1000]–[2000]. Nejobsáhlejší skupinu tvoří 18 genealogických a heraldických sbírek, doplňujících úřední prameny zemského archivu k dějinám šlechty. K nejspolehlivějším a nejvytěžovanějším patří Sbírka genealogická Dobřenského [1841]–[1919], Zeehova rukojeť k deskám zemským (1541) [1700]–1817, Sbírka genealogicko-heraldická Doerrova (1300) 1870–1910 a Sbírka genealogicko-heraldická Wunschwitzova (1480) 1678–1741 (1936).

Oddělení fondů samosprávy a státní správy z let 1848–1918

Spravuje archivní fondy z oblasti politické, finanční a soudní správy, oblasti hospodářství i zemské samosprávy, a to v časovém rozpětí od 16. do 20. století (s přesahy zvláště u listin až do 13. století). Celkem se jedná o 119 archivních souborů o rozsahu 15 072 bm. Převažují archivní fondy většího rozsahu, uzavřené a archivně zpracované.

Státní správa politická

Ústřední politickou správu představují archivní fondy převzaté v rámci spisové rozluky s Rakouskem po 1. světové válce. Jde o části registratur vídeňských centrálních úřadů týkajících se českých zemí. Na prvním místě je třeba zmínit fond Prezídium ministerské rady – Vídeň 1852–1918. Úřad sloužil jako pomocný byrokratický orgán ministerského předsedy a ministerské rady a vyřizoval spisy posílané z jednotlivých ministerstev a zemských úřadů k posouzení nebo pro informaci, dále pak služební agendu premiéra a záležitosti spadající do jeho přímé kompetence. Do této skupiny dále patří části fondů jednotlivých ministerstev, z nichž nejvýznamnější jsou Ministerstvo vnitra Vídeň (1770) 1848-1918, Ministerstvo zahraničních věcí Vídeň, Ministerstvo spravedlnosti Vídeň 1849-1919, Ministerstvo financí Vídeň (1850) 1888-1918, Ministerstvo obchodu 1888-1918, Ministerstvo železnic Vídeň 1896-1918, Ministerstvo kultu a vyučování Vídeň 1882-1918 (1923) či Ministr krajan Vídeň 1900-1914 (1918).

Zemskou politickou správu představuje fond České místodržitelství Praha 1850–1920 (1937). Do jeho pravomoci spadala policejní agenda, rozhodování o věcech týkajících se celé země a o záležitostech, jimiž bylo pověřeno vídeňskými ministerstvy. Bylo nejvyšším orgánem pro záležitosti osvěty a vyučování, pro věci obchodní a živnostenské, pro stavební a zemědělské záležitosti. Bylo podřízeno ministerstvu vnitra, ale sloužilo jako nadřízený orgán krajských úřadů a po jejich zrušení v roce 1862 převzalo část jejich agendy. Jako nejvyšší instance ve věci rozhodnutí úřadů jemu podřízených, mělo vyšetřovat a rozhodovat ve věci šlechtictví a titulů, organizoval sbírky, příslušel mu vrchní dohled nad tiskem, spolky a divadly, vedlo vrchní správu obecních záležitostí. Fondem podobného významu je Policejní ředitelství Praha I. (1760) 1785–1930, jehož počátky sahají až do doby Josefa II. Jednalo se o nejvyšší policejní úřad v zemi a jeho písemnosti úzce souvisejí s každodenním životem a nabízejí nepřeberné množství informací ze všech oblastí společenského i soukromého života jednotlivců, skupin, spolků a společenských organizací.

Finanční správa

Do této sféry patří zejména fond Česká státní účtárna 1688–1921, který obsahuje zejména účetní materiály ke komorním panstvím, městským statkům, zrušeným klášterům a kostelům, financování škol a nadací, ubytování vojska, vyvazování z poddanství. Vznik samotné účtárny souvisí již se zřízením české komory po roce 1526. Ve fondu Zemské finanční ředitelství v Praze (1833) 1850–1952 (1954) jsou uloženy např. záležitosti týkající se správy nepřímých daní, celních záležitostí, udělování povolení k obchodu, tabákového průmyslu. Instituce vznikla v roce 1850 a navázala na Spojenou správu kamerálních důchodků. Ve fondu se nacházejí písemnosti týkající se správy nepřímých daní, celních záležitostí, udělování povolení k obchodu, tabákového průmyslu. Fond Stavovská zemská pokladna a účtárna 1722–1945 zahrnuje materiály několika zemských institucí – vrchní pokladny, komorní pokladny, komorní účtárny, stavovské účtárny. Obsahuje spisy ke změnám hranic, zemskému dluhu, kulturním a zdravotním ústavům a institucím zřizovaným zemským výborem, zemským statkům a krajským pokladnám.

Soudní správa

Tuto oblast představuje především významný archivní fond Česká finanční prokuratura (1250) 1437–1952 (1965), která původně zastupovala finanční a majetkové zájmy panovníka, později hmotné zájmy státu i korporací a subjektů veřejného práva a jehož písemnosti sahají od poloviny 13. do poloviny 20. století. Spisy Zemského soudu Praha (1710) 1783–1850 (1855) jako dědice tradic stavovského zemského soudu pak obsahují především civilněprávní záležitosti příslušníků šlechtického stavu od doby panování Josefa II. do poloviny 19. století. Do okruhu justiční správy patří i důležitý archivní fond Fideikomisní spisy 1564–1953, jenž zahrnuje přehled šlechtického majetku a hospodaření s fideikomisními statky jednotlivých šlechtických rodů od jejich založení v druhé polovině 16. století až po zrušení v polovině 20. století.

Hospodářství

Mimořádný význam v této oblasti mají fondy montánní. V první řadě je to uměle vytvořený archivní soubor Staré montanum 1500–1793 (1825), který vznikl vytříděním spisů o hornictví a mincovnictví z registratur české kanceláře, české komory a starého českého místodržitelství (tj. z let 1500–1793) a obsahuje věcně uspořádané spisy do uměle vzniklých signatur, jež jsou významným zdrojem informací pro dějiny hornictví, hutnictví a mincovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Fond Báňské hejtmanství Praha (1755) 1858–1954 (1958) představuje ústřední horní úřad druhé instance, který povoloval a zřizoval horní revíry, řídil a kontroloval činnost bánských úřadů v zemi, spravoval jejich personální záležitosti apod. Nejrozsáhlejším fondem je Vrchní horní úřad Jáchymov 1516–1869 (1890), obsahující písemnosti dokumentující vývoj hornictví v Krušnohoří už od počátku 16. století.

Rozsáhlé jsou i archivní fondy ze sféry zemědělství a lesnictví. Jde převážně o písemnosti úřadů, které spravovaly panovnický majetek a jejichž části, týkající se českých zemí. Soubory byly rovněž získány při archivní rozluce s Rakouskem a patří mezi ně Generální ředitelství císařských soukromých a rodinných fondů Vídeň 1847–1918, Úřad nejvyššího dvorského štolby 1717–1918, Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Vídeň 1719–1918 (1926) a Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Praha 1348–1918 (1926), Ředitelství státních lesů a statků Vídeň 1840–1918 a Administrace státních statků (1685) 1721–1833.

Zemská samospráva

Nejrozsáhlejším fondem představujícím zemskou samosprávu je Zemský výbor Praha, jehož původcem byl Stavovský zemský výbor (1714–1783), Zemský výbor (1861–1913), Zemská správní komise (1913–1918) a po vzniku Československa Zemský správní výbor (1919–1928). Výkonný orgán zemského sněmu tak představoval nejvyšší samosprávný úřad v Čechách a archivní dokumenty poskytují velké množství informací ze širokého spektra veřejného života. Dalším významnými fondy z této oblasti jsou Český zemský sněm 1786–1913 (1936) a Zemská porodnice a nalezinec Praha 1789–1951 (1968).

Jiné

Mezi klenoty patří skupina archivních fondů, týkajících se událostí v roce 1848. V první řadě jde o registraturu Svatováclavského výboru roku 1848, 1848–1848 a Národního výboru roku 1848, 1848–1848, spisy Vyšetřovací komise roku 1848 Praha, 1848–1849 a materiály Národních gard 1848–1852. Z tisků vztahujících se k událostem roku 1848 byla vytvořena dokumentární sbírka mimořádné hodnoty.

Oddělení státní správy z let 1918–1945

Spravuje archivní fondy vzniklé z činnosti ústředních úřadů státní správy a zemské správy pro Čechy z období Československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, včetně fondů německých okupačních úřadů a fondů československých exilových státních orgánů v zahraničí 1939–1945. Celkem pečuje o 163 archivní soubory o rozsahu téměř 26 087 bm. Rovněž zde převažují archivní fondy velkého rozsahu, uzavřené a z velké části již archivně zpracované.

Státní správa politická

Z nejvýznamnějších archivních fondů ústřední státní správy ČSR v letech 1918–1945 lze jmenovitě uvést Předsednictvo ministerské rady 1918–1945, Ministerstvo vnitra I (1897) 1918–1953 (1958), Ministerstvo školství (1911) 1918–1949 (1950), Ministerstvo sociální péče (1914) 1918–1938 (1951), Ministerstvo financí I (1887) 1918–1945 (1949), Ministerstvo železnic I (1869) 1918–1945 (1953), Ministerstvo pošt a telegrafů 1918–1943 (1945), Ministerstvo veřejných prací 1918–1942 (1952), Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností (1902) 1918–1942 (1952), Ministerstvo zemědělství I (1910) 1918–1951, dále pak Nejvyšší účetní kontrolní úřad 1919–1951, Státní pozemkový úřad (1872) 1919–1949 (1952) a Státní úřad statistický (1916) 1919–1946 (1950).

Další skupinu tvoří archivní fondy vzniklé z činnosti nacistické okupační správy protektorátu. Spisy jsou z větší části uloženy v rozsáhlém fondu Úřad říšského protektora v Čechách a na Moravě (1892) 1939–1945 (1950). Nejvýznamnější soubory dokumentů byly do Národního archivu předány z bývalého Archivu ministerstva vnitra až koncem 80. let minulého století a postupně se inventarizují. Jedná se zejména o soubory: Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě (1853) 1939–1945 (1948), Německé státní ministerstvo pro Čechy (1906) 1939–1945 (1965) a Moravu a Úřad říšského protektora (1939–1945).

Samostatný celek tvoří písemnosti ústředních československých exilových úřadů, z nichž badatelsky nejžádanější a nejbohatší jsou fondy Ministerstvo vnitra Londýn (1938) 1940–1945 a Archiv Huberta Ripky [1894]–1957, opatřené novými archivními pomůckami.

Archivní fondy vzniklé z činnosti českého zemského úřadu (zpočátku nesoucího označení zemská správa politická a po 2. světové válce zemský národní výbor) jsou badatelsky méně využívány, přestože zahrnují informace ze širokého okruhu veřejného života. Největší badatelský zájem je o archiválie z dílčího fondu Zemský úřad Praha – prezidium (1920) 1921–1945 (1950), Zemský úřad Praha – spolkové záležitosti 1911–1948, Zemský úřad Praha – policejní a bezpečnostní záležitosti 1911–1949 a Zemský úřad Praha – státní občanství a matriční záležitosti 1911–1949 a Zemský úřad Praha – Zemský národní výbor (1931) 1945–1949 (1950).

Zvláštní skupinu tvoří fondy vzniklé z činnosti pražského policejního ředitelství, jehož kompetence nabývala v některých oblastech celozemského významu. Jedná se zejména o dochované písemnosti z činnosti zpravodajské ústředny v meziválečném období. Archivní fond Zpravodajská ústředna Praha 1923–1939 (včetně pražské pobočky) je však podobně jako fond Policejní ředitelství Praha II – prezidium 1921–1949 opatřen pouze původním soupisem pořízeným Archivem ministerstva vnitra. Badatelsky nejatraktivnějším je však fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna (1900) 1914–1950 (1956). Jde zejména o jeho všeobecnou registraturu, která obsahuje ve třech desetiletých manipulačních obdobích (1921–1950) rozsáhlou abecední řadu osobních spisů osob, které žily v uvedené době v Praze. Chronologicky i obsahově navazující na stejnojmenný archivní fond, který je v péči Oddělení fondů samosprávy a státní správy z let 1848–1918.

Soudní správa

Tato oblast je zastoupena dochovanými archivními soubory vzniklými z činnosti vrcholných soudů ČSR a státních zastupitelství. K nejdůležitějším z nich patří jednoinstanční Nejvyšší správní soud (1788) 1918–1951, jenž sehrál významnou roli zejména v  meziválečném soudnictví a jehož činnost byla ukončena po komunistickém převratu, resp. se zánikem správního soudnictví na konci roku 1952 a Nejvyšší soud (1923) 1945–1969, který rozhodoval od vzniku republiky jako konečná instance ve všech věcech občanskoprávních a trestních. Zmínit je nutno i Vrchní státní zastupitelství Praha – část 1918–1948, jehož činnost bezprostředně navázala na předchozí období (tj. od roku 1848), ale skončila v roce 1948. Tento úřad dohlížel na území Čech nad dodržováním práva a ve věcech trestních i civilních podával žalobu jménem státu.

Pro období okupace Čech a Moravy Německou říší má mimořádný význam archivní soubor Okupační vězeňské spisy (1938) 1939–1945 (1948). Jde zejména o kartotéky, seznamy, soudní a vězeňské spisy osob vězněných nacistickým režimem ve věznicích, káznicích a koncentračních táborech na území Protektorátu Čechy a Morava, ale i na území Německé říše.

Oddělení fondů státní správy z let 1945–1992

Spravuje rozsáhlé archivní soubory unitárních ústředních úřadů státní správy z let 1945–1968 a českých a federálních ústředních úřadů z let 1969–1992 včetně jejich zařízení s celostátní nebo republikovou působností. Celkem má ve správě 360 archivních souborů o rozsahu více než 43 500 bm. Převažují archivní fondy velkého rozsahu, velkou většinou uzavřené a jen částečně archivně zpracované.

Státní správa politická

Mezi nejvýznamnější archivní fondy lze zařadit: Úřad předsednictva vlády (1917) 1945–1968 (1969), Úřad vlády ČSR 1969–1992 a Úřad předsednictva vlády ČSSR/ČSFR 1949) 1969–1992. Jejich přejímání bylo ukončeno v polovině 90. let minulého století a patří k badatelsky nejvyužívanějším archivním fondům Národního archivu.

K dalším důležitým celkům patří fondy Ministerstvo vnitra II (1936) 1945–1968, Ministerstvo financí II (1922) 1945–1968 (1978), Ministerstvo zemědělství II (1936) 1945–1992 (1998), Ministerstvo zdravotnictví (1920) 1945–1968 (2002), Ministerstvo školství a kultury 1945–1967, Ministerstvo zahraničního obchodu (1920) 1945–1992 a další rozsáhlé archivní soubory rezortů průmyslu, sociální péče, dopravy a spojů, vědeckotechnického rozvoje, plánování, státní kontroly, statistiky, památkové péče a životního prostředí. Pouze část zmíněných archivních fondů je opatřena archivní pomůckou. Pro oblast zdravotnictví, sociální péče, školství a kultury byly vytvářeny inventární soupisy, zahrnující alespoň schůze kolegií.

Soudní správa

 K významným institucím, jejichž materiály oddělení spravuje, patří Národní soud (1890) 1945–1947 (1976), který soudil významné představitele politického, veřejného a hospodářského života Protektorátu Čechy a Morava. Dále lze jmenovat fondy Nejvyššího soudu Praha (1923) 1945–1969, Nejvyššího soudu ČSR 1970–1992 a Nejvyššího soudu ČSSR 1964–1992 jako nejvyšších soudních orgánů státu. Fondy Generální prokuratury Praha 1945–1969, Generální prokuratury ČSR 1969–1993 a Generální prokuratury ČSSR (1969) 1970–1992 obsahují především dozorové spisy z oblasti trestní i netrestní. Soubor Správa Sboru nápravné výchovy (1920) 1945–1992 tvoří agenda správy jednotlivých věznic a jejich písemnosti a velký celek osobních spisů odsouzených. S výjimkou fondu Národní soud jsou však výše uvedené fondy nezpracované. 

Jiné

Ve správě oddělení se nachází rovněž složitý archivní soubor KSČ – ústřední výbor 1945–1989. Tvoří jej řada dílčích částí fondu, ve kterých jsou uloženy stranické dokumenty spolu s písemnostmi ústředních úřadů státní správy a dokládají tak vedoucí roli KSČ v řízení státu. Dílčí části předsednictva, byra a sekretariátů ÚV KSČ sestávají z úplných řad zápisů ze schůzí, usnesení a podkladů k nim pro celé sledované období. Pro historická bádání jsou velmi cenné dokumenty tajemníků ÚV KSČ, uložené v dílčích částech Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný a Gustáv Husák, které se dochovaly v různé míře úplnosti. Záhy po převzetí písemností Komunistické strany Československa byly zpřístupněny předsednictvo a sekretariát až do roku 1989.

Archivní dokumenty oddělení a komisí ÚV KSČ přibližují způsob fungování tohoto ústředního orgánu vzhledem k jednotlivým oblastem státní správy. K nejvýznamnějším patří dokumenty oddělení pro oblast národního hospodářství, mezinárodních vztahů, bezpečnost státu, kulturu, ideologii a stranické řízení. Dokumenty celého obsáhlého a složitého archivního fondu jsou sice jen částečně zpracované (do cca 60. let 20. stol.), přesto patří k badatelsky nejvyužívanějším.

Oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek

Spolupracuje s určenými soukromoprávními původci a s vlastníky archiválií a poskytuje jim odborné informační služby. Provádí výběr a přejímá archiválie vrcholných orgánů politických stran a hnutí, organizací s mezinárodním prvkem, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a profesních komor, nadací a nadačních fondů a obecně prospěšných společností, spolupracuje s organizacemi zahraničních Čechů a shromažďuje archivy osobností, které významným způsobem ovlivnily či dokumentovaly dějiny naší vlasti. Celkem má ve správě 839 archivních fondů a sbírek o rozsahu 16 485 bm. Převažují soubory menšího rozsahu, a jen částečně archivně zpracované.

První skupinu tvoří osobní fondy, které byly získávány do úschovy již předchůdci Národního archivu. Řada jich vznikla ve Studijním ústavu Ministerstva vnitra a byla přebírána od konce 70. let 20. století. Jedná se o archivy vrcholných politiků z meziválečného období, 2. světové války a doby bezprostředně následující, např. Rudolf Beran 1887–1949, Prokop Drtina 1937–1948, František Hála 1927–1948, Adolf Procházka 1940–1970, Hubert Ripka [1945]–[1957], Jaromír Smutný 1910–1948, Jan Šrámek (1836) 1890–1948, Petr Zenkl 1937–1948 apod. V roce 1990 byly převzaty osobní fondy uložené v Archivu Ústavu marxismu–leninismu ÚV KSČ, např. Klement Gottwald 1896–1953 (1954), Július Ďuriš 1930–1980, Karel Kreibich 1883–1966 (1983), Bohumír Šmeral 1880–1941 (1951), Antonín Zápotocký (1884) 1887–1957 (1958) a Marie Zápotocká 1878–1980. V polovině 90. let 20. století zahájil archiv systematickou akviziční činnost a získal osobní archivy politiků: Čestmír Císař (1919) 1926–2011, Vladimír Clementis (1884) 1902–1952 (1976), Evžen Erban 1912–1994 (2010), Eduard Goldstücker 1913–2001, Ota Hora 1949–1989, Jan Malypetr (1792) 1873–1947 (1964), Jan Masaryk 1890–1969 (1996), Zdeněk Mlynář 1930–1997, Josef Vavroušek 1967–1995, historiků a archivářů: Bořivoj Čelovský (1891) 1923–2007, Zdeněk Fiala 1898) 1922–1975 (1977), Rostislav Nový 1943–1996, Josef Pelikán 1900–1956 a Josef Tlapák (1902) 1921–1999.

Ve správě jsou i dva významné rodinné archivy: Rodinný archiv toskánských Habsburků [1460] 1766–1915 byl převzat do Československého státního archivu zemědělského již po roce 1918 na základě zákona o převzetí majetku rodu Habsburků. Obsahuje řadu důležitých písemností k dějinám italského Toskánska a evropským dějinám 19. století v širších souvislostech. Rodinný archiv Metternichů 1209–1939 získal archiv až po roce 1945 ze zámku v Plasích a stal se vyhledávaným zvláště pro období dějin 1. poloviny 19. století, neboť obsahuje řadu primárních pramenů, např. korespondenci kancléře Metternicha.

Další velmi rozsáhlou skupinou jsou fondy spolků, zájmových uskupení, svazů a občanských sdružení. Ze starších fondů k nim patří zejména Vlastenecko–hospodářská společnost (1763) 1769–1872 (1884, Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách (1829) 1833–1950 (1951), Národní rada česká (1875) 1900–1950, Ústřední matice školská 1880–1951 apod. Následují desítky spolků z období první republiky, reprezentativní charakter mají spolky sportovní, např.: Sokol Pražský (1857) 1861–1959, Československá obec sokolská (1862) 1889–1952 (1955), Klub československých turistů 1888–2000, Československý olympijský výbor 1900–1992, archivní fondy zemědělských spolků: Svaz československých velkostatkářů 1919–1943, Československá akademie zemědělská (1920) 1924–1952 (1953), Česká zemědělská rada 1873–1942 aj. a archivní fondy spolků národních menšin: Ukrajinské muzeum (1659) 1925–1948, Ruské a ukrajinské emigrantské spolky a organizace 1918–1945, Svaz Němců v Čechách 1909–1938 apod., ke kterým se řadí spolky a organizace z období okupace, mj. Česká liga proti bolševismu (1928) 1944–194, Svaz pro spolupráci s Němci 1940–1942 (1943), Hitlerjugend (1936) 1939–1945, Saská selská osídlovací společnost 1939–1945 (1947) a další. Dále spravujeme archivní fond Národní fronta – ústřední výbor 1945–1968 a archivní fondy významných organizací v Národní frontě sdružených: Československá vědeckotechnická společnost (1955) 1970–1990, Československý svaz protifašistických bojovníků – federální výbor 1969–1990 (1992), Československý svaz tělesné výchovy (1862) 1954–1995, Československý svaz žen (1932) 1945–1990, Svazarm 1952–2009, Československý mírový výbor (1952) 1968–1990, Socialistický svaz mládeže – ústřední výbor 1969–1989 a jeho předchůdce Československý svaz mládeže 1945–1970.

Historicky cenný je archivní fond Archiv Národního divadla (1868) 1878–2006, který zahrnuje archiválie správní povahy, dokumentaci k repertoáru a korespondenci s umělci. V rámci akviziční činnosti se podařilo získat řadu hodnotných historických archivů, např. Archiv Syndikátu novinářů ČR 1877–1998 včetně jeho předchůdců.

Oddělení spravuje rovněž pozoruhodnou kolekci archivů politických stran a jejich zařízení. K nejstarším patří Kluby českých poslanců sněmovny říšské rady Vídeň (1871) 1898–1918, Pražský klub 1890–1928 a Český klub 1863–1917. Z období první republiky se dochovaly archivní fondy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu 1918–1946, Československá sociálně demokratická strana dělnická – Československá sociální demokracie 1920–1948 i Německá sociálně demokratická strana dělnická v Československu – krajské organizace Podmokly, Teplice, Žatec 1900–1935. K badatelsky využívaným patří i archivní fond Národní souručenství 1939–1946, NSDAP – spojovací ústředna při úřadu říšského protektora 1939–1945 a SdP – ústředna Cheb, úřadovny Aš, Praha (1900) 1933–1938 (1944). Z rozsáhlého fondu KSČ – ústřední výbor 1921–1945 jsou ve správě veškeré písemnosti do roku 1945 a z dalšího období písemnosti volených orgánů. K cenným akvizicím posledních let náleží Archiv České strany národně sociální (1848) 1897–2002 včetně jejích historických předchůdců.

Samostatnou skupinu tvoří sbírky. Z nich je třeba upozornit na hojně využívané sbírky novinových výstřižků: Ministerstvo zahraničních věcí – výstřižkový archiv (1916) 1918–1987, Zahraniční tiskový archiv New York (1914) 1939–1946, Výstřižkový archiv Rudého práva (1945) 1948–1989 nebo Novinářský studijní ústav – výstřižkový archiv 1900) 1953–1964. K dalším cenným sbírkám, jež jsou průběžně doplňovány, patří zejména Sbírka map a plánů Národního archivu 1492–2009, sbírka Dokumentace (1813) 1915–2010 nebo Sbírka plakátů 1900–1998. Cenným přírůstkem poslední doby se stala Sbírka Československé školy ve Velké Británii (1939) 1941–1945 (2005), získaná od bývalých žáků.

Oddělení foto–, fono–, kinodokumentů a služeb veřejnosti

Vedle řady úkolů týkajících se různých služeb pro veřejnost pečuje o 64 archivních souborů o rozsahu 1105 bm, které jsou ukládány ve speciálně vybavených depozitářích, klimatizovaných tak, aby byly vytvořeny optimální podmínky pro uchování různých typů nosičů. Skladba archivních souborů je velmi pestrá – od pozůstalostí významných fotografů, přes rodinné archivy až po fotoarchivy nejvyšších státních institucí.

Mezi nejvýznamnější soubory lze zařadit archivní fond Drtikol František 1920–1934 obsahující téměř 2000 deskových negativů z pozůstalosti našeho předního fotografa s portréty významných osobností politického a kulturního života prvorepublikového Československa. Další cenný soubor nese název Štochl Sláva 1913–1990. Jeho původcem byl fotograf, který se zabýval především krajinářskou tvorbou, přesto v souboru nalezneme i snímky dokumentující osvobození Československa v roce 1945 nebo zachycující stavbu vodních děl na Vltavě. Z rodinných archivů zmíníme alespoň Rodinný archiv Randů a Krulišů (1409) [1827]–1950, Rodinný archiv Adámků z Hlinska 1836–1944 nebo z novějších Hodinová–Spurná Anežka 1920–1963 (1977), kde kromě fotografií nalezneme i zvukové záznamy stejně jako v archivním souboru Sviták Ivan 1925–1994.

Fotografické, zvukové a kinematografické záznamy lze nalézt i v archivních fondech nejvyšších státních úřadů: Ministerstvo pošt a telegrafů – kinematografické filmy 1918–1943 (1945), Ministerstvo železnic I – fotodokumentace 1868–1953, Ministerstvo školství a kultury – INSEA, zvukové záznamy 1966–1966 nebo jimi zřízených složek: Ústav stavebních informací 1960–1993, Výzkumný ústav pozemních staveb 1950–1985, Ústřední dopravní institut (1951) 1961–2000.

      Oddělení dále pečuje o fotografické soubory vzniklé z činnosti tiskových agentur, např. Československá tisková kancelář 1945–1992, Balkánpress 1947–1953 nebo Orbis 1984–1992. Jde o velmi rozsáhlé celky, které jsou postupně zpracovávány a v řadě případů zároveň digitalizovány. Archiválie těchto archivních souborů pokrývají období od 20. let do poloviny 80. let 20. století.

Ze sbírek lze uvést archivní soubor Druhá světová válka1939–1945, která obsahuje několik tisíc fotografií především německých tiskových agentur. Květnové povstání 1945 představuje soubor cca 10 000 fotografií (profesionálních i amatérských), dokumentujících květnové události roku 1945 především v Praze, nebo sbírka Fotodokumentace 1897–1981 je nesourodý soubor fotografií zachycujících každodenní život, ale i významné politické a kulturní události od konce 19. století do poloviny 70. let 20. století. Sbírka Klement Gottwald 1906–1953 skýtá tisíce fotografií a negativů, na nichž je zachycena nejen osoba vrcholného představitele komunismu, ale především celá řada událostí v uvedeném časovém rozmezí – sokolský slet, festival mládeže 1947, sjezdy KSČ, přijetí zahraničních návštěv atd.

Z archivních souborů obsahujících výhradně kinematografické dokumenty můžeme uvést Centrotex 1958–1999, Koospol 1974–1991 nebo Krátký film, Praha [1957]–[1990].

Z významných souborů zvukových dokumentů lze jmenovat alespoň Sbírku gramofonových desek 1921–1988, obsahující především projevy významných představitelů státu od 20. do poloviny 70. let 20. století. Dále Sbírku zvukových záznamů radionaslouchací služby 1931–1953, kterou zatím nelze zpracovat pro absenci technického zařízení.