Kostelec 04
Kniha má poměrně složitou strukturu. Dělí se na matriku oddaných, narozených (se zvláště vedenými údaji o nemanželských dětech) a zemřelých, každá z nich je pak dále členěna podle jednotlivých obcí. Každý oddíl věnovaný příslušnému typu zápisů v jedné obci je paginován zvlášť, příp. je bez paginace. Mezi jednotlivými oddíly se zpravidla nacházejí volné listy (občas s prázdnou tabulkou), na nichž se někdy lze setkat s pozůstatky jakési novodobé foliace psané tužkou, ovšem není vedena systematicky a neumožňuje tak celkovou orientaci v knize. Jedinou pomůcku v tomto směru představují z boku nalepené záložky s počátečními písmeny obcí.
Zápisy O (ve všech je nadepsán jako počáteční rok 1771, dále v závorkách je uveden faktický letopočet prvního zápisu): Kostelec, s. 1-5 (1772-1784); Ostrov, s. 1-4 (1771-1782); Nedražice, s. 1-4 (1773-1783); Lšelín, s. 1-4 (1771-1783); Honezovice, nestr. (1776-1784); hospodářské zázemí kláštera, tj. kladrubský klášter, Pozorka, Žďár, Beraní Dvůr, dnešní Alfrédov, Senětice a dnes zaniklý Kratschen a Jägerhaus (identifikace viz rubrika původci či popis předchozích matrik), s. 1-7 (1771-1786).
Zápisy N (všechny od roku 1771 do 1784, pouze hospodářské zázemí kláštera až do roku 1785; mezi zápisy manželských a nemanželských dětí zpravidla jedna či více volných, nijak nečíslovaných stran): Kostelec, s. 1- 11, nelegitimní děti (dále n. d.) s. 12-[13]; Ostrov, s. 1-9, n. d. s. 10; Nedražice, s. 1-12, n. d. s. 13; Lšelín, s. 1-7, n. d. s. 8; Honezovice, s. 1-4, n. d. nestr.; hospodářské zázemí kláštera /viz výše/, s. 1-10, n. d. s. 11.
Zápisy Z (zpravidla 1771-1784, pouze Honezovice dovedeny až do roku 1785 a hospodářské zázemí kláštera do r. 1787): Kostelec, nestr.; Ostrov, s. 1-7 (novodobá paginace); Nedražice, Lšelín, Honezovice a klášter se svým hospodářským zázemím, vše nestránkováno.
Do matriky je vložen stručný novodobý rejstřík narozených, psaný částečně ručně (kurent), částečně na psacím stroji. Zahrnuje narozené (pouze do roku 1782) a oddané, výlučně však jen z osad a dvorů představujících hospodářské zázemí kláštera, nikoli z běžných vsí farnosti.
Matrika je vedena latinsky, ojediněle uváděné zápisy po květnu 1784 jsou však j v němčině, stejně jako výše popsaný rejstřík. Převažující humanistické písmo je velmi dobře čitelné, téměř bez zkratek, místní názvy však jsou zpravidla psány kurentem, který je v pak v zápisech po roce 1784 užíván výlučně. Zároveň se po tomto roce mění struktura zápisů (jasně strukturované tabulky). Farní správu nadále vykonávaly kladrubští benediktini, kteří se ve vedení obřadů střídali. Patrně i díky nim nacházíme i nadále v zápisech celou řadu osob z lokalit mimo farní obvod. Jedná se o místa ze širšího okolí (Kladruby, Milevo, Brod, Stříbro, Lhota u Stříbra, Zálezly, Zhoř, Krtín, Jivjany, Bor u Tachova, Miřovice, Radějovice, Lochousice, Hněvnice a Kbelany - identifikace viz v popisech matrik Kostelec 02 a 03), ale i z míst relativně vzdálených - Nové Sedliště (něm. Neu Zedlitz), č. obce Staré Sedliště, okr. Tachov; Staňkov ves (něm. Dorf Stankau), č. města Staňkov, okr. Domažlice; Hostouň (něm. Hostau), město v okr. Domažlice; Strážov (něm. Drosau), město v okr. Klatovy; Pocínovice (něm. Potzowitz), č. obce Semněvice, okr. Domažlice; Kníje (něm. Knie), č. obce Úlice, okr. Plzeň-sever; Chalupy [?] (něm. Neuhäusl, v matrice "Kallippen"), č. obce Zemětice, okr. Plzeň -jih; Bamberg, město v Horních Francích, SRN; popř. pouze Bavorsko - "Bayerland"), přičemž někteří z nich byla tuláky či žebráky.