Státní okresní archiv Tachov

Archiv

Státní okresní archiv Tachov
Plánská 2037
347 01 Tachov

tel.: +420 374 722 119
fax: +420 374 720 083

E–mail: soka-tc@soaplzen.cz
web: www.soaplzen.cz/soka-tc

Der Geltungsbereich des Archivs bezieht sich auf das Gebiet des Kreises Tachau.

Das Interesse an dem schriftlich erfassten historischen Erbe begann in der Region seit dem 19. Jahrhundert allmählich zu erwachen. Zu dieser Zeit begann die erste Generation der heimatkundlichen Mitarbeiter aktiv tätig zu werden. Sie wurde z.B. durch Josef Stocklöw und Josef Köferl in Tachov, Karl Ludwig Watzka in Stříbro/Mies, Eduard Senft und Georg Seidl in Planá/Plan oder Wilhelm Schöft und Wenzl Mayer in Kladruby/Kladrau repräsentiert. Ein echtes Interesse an den schriftlichen Dokumenten, deren Rettung und primäre Verzeichnisse von alten Dokumenten, die in den damaligen Stadtregistraturen hinterlegt sind, sind mit dem Namen des Gymnasialprofessor von Mies, Georg Schmidt, verknüpft. Dieser Mann kann für den Gründer der Archivpflege auf dem definierten Gebiet gehalten werden. Gerade er - als Konservator im Bereich der Denkmalpflege - erfasste zum ersten Mal Anfang des 20. Jahrhunderts erhaltene Schriftstücke in den meisten Städten der Region.

Georg Schmidt war ebenfalls der erste „Archivar“ in der Region und zwar in Mies. Mit dieser Stadt war dann die „Archivgeschichte“ bis zum Jahre 1994 verknüpft. Das Stadtarchiv und das Stadtmuseum waren anfangs (seit dem Jahre 1906) freiwillige Einrichtungen, und nach dem Jahr 1945 knüpfte ein neu konstituiertes Archivnetzwerk an diese an. In Mies wurde damals die Stelle im Stadtmuseum mit dem Archiv unmittelbar nach dem Jahr 1945 von Adolf Samec besetzt. Er erwarb sich Verdienste um das Zusammentragen von Sammlungen, die am Ende des Krieges verschollen waren, und um ein allmähliches Sammeln von Archivalien aus dem Gebiet des Bezirks Mies. Ein ordentliches Kreisarchiv in Mies wurde jedoch als das letzte Kreisarchiv in der Region Pilsen im Jahre 1955 (erst im Jahre 1956 wurden die Räumlichkeiten dafür gewonnen) errichtet. Die erste Mitarbeiterin des Kreisarchivs von Mies war Bohuslava Lohrová, die im Jahre 1957 von dem ersten akademisch gebildeten Archivar Vladimír Bystrický, der im Archiv moderne Erfassungen von Dokumenten eingeführt hatte, abgelöst wurde. Nach dessen Abgang ins Staatliche Gebietsarchiv in Pilsen im Jahre 1959 (hier übte er in den Jahren 1964–2003 auch das Amt des Direktors aus), wurde Václav Kleinhampl zum Kreisarchivar von Mies. Zurzeit seiner langen Amtszeit kam es zur Vereinigung des Bezirks Mies mit dem Bezirk Tachau, was sich auch im Namen des Archivs und in der Verdoppelung der Anzahl Mitarbeiter des Kreisarchivs auf 2 Personen widerspiegelte.

Im Bezirk Tachau entstand das Archiv erst nach dem Zweiten Weltkrieg im Zusammenhang mit der ersten Archivnorm – der Regierungsverordnung Nr. 29/1954 GBl. Am Anfang des Tachauer Archivs traten Probleme mit der räumlichen Ausstattung und der Personalbesetzung, ähnlicher wie in Mies, auf. Im Jahre 1955 wurde Alois Zbořil zum ersten Tachauer Archivar, der sofort begann, die am meisten gefährdeten Dokumente in das neu gegründete Archiv – dessen erster Sitz ein ehemaliges Franziskanerkloster wurde - zu übernehmen. Im Jahre 1959 wurde Anežka Černá mit der Sorge für das Archiv beauftragt und ein Jahr später kam es zur Vereinigung mit dem Archiv von Mies.

Nach der Vereinigung der beiden Archive kam es auch zur Sicherstellung von Dokumenten aus den Gemeinden, die bisher auf dem Gebiet des eingegangenen Bezirks Marienbad lagen. Es handelte sich insbesondere um das reiche Archiv der Stadt Plan, aber auch um die Archive weiterer Gemeinden des Teils der Region von Marienbad, die im Jahre 1960 dem erweiterten Bezirk Tachau zufiel. Der Leiter des vereinigten Archivs, Václav Kleinhampl, nahm dann gemeinsam mit der ehemaligen Archivarin von Tachau, Anežka Černá, erste Ordnungsarbeiten im Archiv auf. Mit dem Anwachsen des im Archiv hinterlegten Materials entstanden Probleme mit seiner Unterbringung. Diese Probleme steigerten sich unter der Leitung von PhDr. Jiří Janouškovec, der das Archiv in seiner schwierigsten Periode in den Jahren 1976–1993 führte. Obgleich es Pläne für den Umbau des Gebäudes des ehemaligen Minoritenklosters in Mies zum Archiv gab, verschlimmerte sich die Lage stetig und das Archiv wurde aus dem Rathaus von Mies in das gegenüberliegende, seit mehreren Jahren leerstehende Schulgebäude, die viel kleineren Räume in der Beneš-Straße und einige Magazine außerhalb von Mies (aufgelöste Schule in Skapce, ein Teil des Schlosses in Svojšín/Schweißing, Magazin im MNV-Gebäude (Lolaker Nationalausschuss) von Kladrau, Lager der Geoindustrie in Tachau und Garagen im Gebäude des ehemaligen Kreisausschusses der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei in Tachau) geräumt. Die Lage begann sich erst nach dem Jahre 1993 zum Besseren zu verändern, als die Anpassung des Gebäudes in der Kaserne von Tachau aufgenommen wurde. Das Archiv verließ endgültig seinen Sitz in Mies im Jahre 1994, als PhDr. Markéta Novotná Direktorin war. Es kam zu einer grundlegenden Änderung im Zusammenhang mit dem geplanten Erlöschen des bisherigen Trägers – des Kreisamtes.

Seit dem 1. August 2002 wurde das Archiv zu einer inneren Organisationseinheit des Staatlichen Gebietsarchivs in Pilsen und dieser Zustand dauert bis heute.

Archivbestände (Allgemeine Übersicht)

Vertikale Reiter

Historische Zuständigkeit

Auf der Grundlage seiner räumlichen Zugehörigkeit bewahrt das Staatliche Kreisarchiv Tachau die Archivbestände staatlicher Organe und Organisationen mit dem räumlichen Geltungsbereich des Kreises Tachau, Bestände aller selbstverwalteten Einheiten aus dem Kreis Tachau, der im Kreis funktionierenden Bezirksgerichte, Pfarrämter, Schulen und anderer Verfasser, die ihren Sitz im Kreis Tachau hatten oder haben, auf. Ebenfalls werden die Archivbestände der Urheber mit dem Geltungsbereich des Bezirks für die erloschenen Bezirke Plan (bis zum Jahre 1949) und Mies (bis zum Jahre 1960), Bezdružice/Weseritz und Přimda/Pfraumberg (nur Gerichtsbezirke) im Archiv deponiert. Die Informationen über alle Bestände des Staatlichen Kreisarchives Tachau sind auf der Webseite des Innenministeriums unter http://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/default.aspx zu entnehmen.

Umfang

Zum 31. 12. 2012 erfasste das Archiv 1196 Bestände aus den Jahren 1197–2010 mit einem Gesamtumfang von 3496,46 laufenden Metern.

Wichtigste Bestände in Auswahl

1. Institutionen der Inneren Verwaltung, Finanz-, Justizverwaltung

Institutionen der Inneren Verwaltung

Bezirksämter

Okresní úřad Planá (1838) 1850–1938 (1941); Okresní úřad Stříbro (1838) 1862–1938 (1949); Okresní úřad Tachov (1838) 1850–1938 (1948); Okresní úřad Bezdružice (1845) 1855–1868 (1872).

Landräte

Landrát Stříbro (1924) 1938–1945, Landrát Tachov (1892) 1938–1945.

Bezirksnationalausschüsse

Okresní národní výbor Planá (1873) 1945–1949 (1951); Okresní národní výbor Stříbro (1924) 1945–1960; Okresní národní výbor Tachov (1873) 1945–1990 (2007).

Nationalausschüsse

Městský národní výbor Bor (1865) 1945–1990 (1994); Městský národní výbor Planá (1923) 1945–1990 (1996); Městský národní výbor Stříbro (1937) 1945–1990 (1993); Městský národní výbor Tachov (1912) 1945–1990 (1992).

Standesämter

Standesamt Holostřevy 1939–1940; Standesamt Konstantinovy Lázně 1939–1945; Standesamt Milíře 1939–1945; Standesamt Okrouhlé Hradiště 1939–1944; Standesamt Ošelín 1939–1940; Standesamt Pístov 1939–1945; Standesamt Rozvadov 1939–1945; Standesamt Staré Sedliště 1944–1945; Standesamt Tisová 1940–1945; Standesamt Zadní Chodov 1944–1945.

Polizei und Gendamerie

Četnická stanice Rozvadov 1938–1942.

Schulverwaltung

Okresní školní výbor Planá 1868–1937; Okresní školní výbor Stříbro 1898–1938; Okresní školní rada Tachov 1900–1914.

Finanzvewaltung

Steuerverwaltung und Steuerämter

Berní správa Planá (1855) 1938–1948; Berní správa Stříbro (1904) 1919–1949; Berní správa Tachov 1851–1952; Berní úřad Přimda 1861–1947; Berní úřad Stříbro 1850–1949 (1951); Berní úřad Tachov 1878–1948; Důchodkový kontrolní úřad Stříbro 1921–1937; Finanční úřad Planá 1940–1945; Finanční úřad Stříbro I 1929–1944.

Justizverwaltung

Bezirks- und Kreisgerichte

Okresní soud Bezdružice 1851–1938; Okresní soud Planá (1830) 1850–1949; Okresní soud Přimda (1798) 1850–1938 (1939), Okresní soud Stříbro 1850–1960; Okresní soud Tachov (1768) 1850–1995.

Amtsgerichte

Úřední soud Bezdružice (1928) 1938–1945; Úřední soud Planá (1931) 1938–1945 (1946); Úřední soud Přimda (1910) 1938–1945; Úřední soud Stříbro (1917) 1938–1945; Úřední soud Tachov (1928) 1938–1945.

Bezirksprokuratur

Okresní prokuratura Stříbro 1949-1960; Okresní prokuratura Tachov 1949–1993 (1995).

Notariate

Notářství Bezdružice 1872–1945; Notářství Planá 1857–1934; Notářství Přimda 1872–1945; Notářství Stříbro 1860–1951; Notářství Tachov 1872–1951; Státní notářství Stříbro 1952–1960; Státní notářství Tachov (1949) 1952–1992.

2. Institutionen der Selbstverwaltung

Stadtarchive

Archiv města Bezdružice 1459–1945; Archiv města Bor 1408–1945 (1949); Archiv města Černošín 1551–1945; Archiv města Chodová Planá 1695–1938; Archiv města Kladruby 1197– 1945 (1953); Archiv města Lestkov 1508–1945; Archiv města Michalovy Hory 1593–1944; Archiv města Planá 1436–1945 (1946); Archiv města Přimda (1331) 1624–1928; Archiv města Staré Sedliště (1607) 1630–1945; Archiv města Stráž 1538–1945; Archiv města Stříbro 1362–1945 (1946); Archiv města Tachov [1450]–1945 (1946).

Gemeindearchive

Archiv obce Konstantinovy Lázně [1850]–1945, Archiv obce Milíře 1865–1945 (1953); Archiv obce Ošelín 1838–1945 (1949); Archiv obce Pozorka 1894–1945 (1949); Archiv obce Rozvadov [1850]–1945 (1946); Archiv obce Souměř 1838–1945.

Bezirksselbstverwaltungen

Okresní zastupitelstvo Planá 1895–1938; Okresní zastupitelstvo Přimda 1868–1928; Okresní zastupitelstvo Tachov 1869–1935.

Gemeindeselbstverwaltungen nach 1990

Městský úřad Bor (1964) 1990–2007; Městský úřad Planá (1977) 1990–2009; Městský úřad Stříbro (1976) 1990–2006; Městský úřad Tachov (1960) 1990–2010.

3. Kirchliche Archive

Děkanství Planá 1717–1995; Děkanství Stříbro 1631–1972 (2003); Děkanství Tachov I 1653–1997, Farní úřad Kladruby 1623–2008.

4. Schulen

Mittelschulen bis 1945

Státní reálné gymnázium (německé) Planá 1898–1945; Státní gymnázium (německé) Stříbro 1871–1944; Státní učitelský ústav (německý) Stříbro 1899–1942.

Ortsschulen bis 1945

Obecná škola (německá) Lom u Tachova 1881–1945; Obecná škola (německá) Pavlův Studenec (Přední) 1898–1944; Měšťanská škola (německá) Planá 1877–1944; Měšťanská škola (německá) Stříbro 1774–1945; Obecná škola německá Stříbro 1932–1945; Obecná a měšťanská chlapecká škola (německá) Tachov 1834–1945; Obecná a měšťanská dívčí škola (německá) Tachov 1895–1943 a dalších 61 archivních fondů škol (farní, triviální, obecné a měšťanské školy);
menšinové školy: Státní obecná a měšťanská škola Bezdružice 1927–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Cebiv 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Hraničky 1927–1936; Česká obecná škola Kladruby 1925–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec 1928–1938; Česká státní škola národní Planá (1919) 1921–1938; Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Rozvadov 1933–1938; Česká obecná škola Sulislav 1882–1914; Státní obecná škola s československým jazykem vyučovacím Tachov 1921–1938; Česká obecná škola Vranov 1919–1938, Židovská obec škola Bezdružice 1873–1882.

Mittelschulen nach 1945

Gymnázium Planá I (1946) 1947–1953; Gymnázium Planá II 1961–1974; Gymnázium Stříbro 1946–1953; Gymnázium Stříbro II (1947) 1961–1980; Gymnázium Stříbro III 1993–1997; Gymnázium Tachov 1961–1996; Jedenáctiletá střední škola Planá 1953–1961; Jedenáctiletá střední škola Stříbro (1950) 1953–1961; Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) 1958–1961.

Fachschulen nach 1945

Lidová škola zemědělská Lestkov 1946–1948; Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950–1959; Střední ekonomická škola Stříbro 1988–1993; Střední odborné učiliště Planá (1953) 1968–2001; Střední odborné učiliště zemědělské Bor 1960–1994; Střední pedagogická škola Stříbro 1977–1991; Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952–1956; Základní odborná škola rolnická Bezdružice 1945–1950; Základní odborná škola Stříbro 1946–1951; Základní odborná škola rolnická Stříbro 1949–1952; Zemědělská mistrovská škola Planá 1955–1964; Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956–1960; Zemědělská mistrovská škola Tachov 1953–1960; Zemědělské odborné učiliště Planá 1945–1972.

Ortsschulen nach 1945

Základní škola Bezdružice 1945–1989; Základní škola Bor 1945–1981; Základní devítiletá škola Černošín (1925) 1945–1981; Základní škola Chodová Planá 1945–1994; Základní škola a mateřská škola Chodský Újezd 1945–2008; Základní škola Kladruby 1945–2000; Národní škola Planá 1945–1953; Střední škola Planá 1945–1953; Základní škola Planá, Na Valech 1971–1993; Základní škola Planá, náměstí Svobody (1960) 1961–2007; Základní škola Přimda 1945–1981; Základní škola Staré Sedliště 1945–1995; Základní škola Stráž 1945–1990; 1. devítiletá škola Stříbro 1945–1953, 2. devítiletá škola Stříbro 1951–1953; Základní škola Stříbro, Mánesova ul. (1957) 1961–1996; Základní škola Stříbro, Gagarinova ul. 1959–1991; Osmiletá střední škola Tachov 1945–1958; Základní škola Tachov, Kostelní ul. 1945–2000; Základní škola Tachov, Hornická ul. 1961–1992; Základní škola Tachov, Petra Jilemnického 1949–2008.

5. Wirtschaftliche Institutionen

Firmen, Betriebe

Fotoateliér Weps Anton a Weinmann Anna, Planá [1918]–[1945]; Okresní stavební podnik 1962–1994; Okresní podnik bytového hospodářství s. p. Tachov 1955–1997; Slutex s. p. Tachov 1961–1993; Západočeské dřevopodniky Stříbro 1937–1952

Genossenschaften

Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Stříbro 1925–1954; Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Tachov 1932–1951; Jednota Bezdružice 1953–1958; Jednota Černošín 1953–1956; Jednota Kladruby 1953–1958; Jednota Stříbro 1950–1960; Jednota Tachov (1931) 1946–1997; Mlékařské družstvo Stříbro 1939–1952; "Obnova" stavebně podnikatelské družstvo Tachov 1946–1952.

Finanzanstalten

Česká záložna pro Planou, Tachov a okolí, Tachov 1924–1947; Městská spořitelna Kladruby 1912–1938; Občanská záložna pro Stříbro a okolí, Stříbro 1922–1947 (1950); Okresní hospodářská záložna Planá 1903–1951; Okresní hospodářská záložna Stříbro 1900–1951; Okresní hospodářská záložna Tachov 1924–1951; Okresní spořitelna a záložna Stříbro 1943–1952; Okresní spořitelna a záložna Tachov 1945–1953; Plánská spořitelna 1862–1953; Spořitelna Přimda 1904–1951; Spořitelna Stříbro 1893–1951; Spořitelna Tachov 1893–1951; Spořitelna a záložna Bezdružice 1883-1954; Spořitelna a záložna Bor u Tachova 1886-1952; Spořitelna a záložna "Miesa" Tachov 1886–1949; Spořitelna a záložna "Včela" Bor 1873–1949; Živnostenská spořitelna a záložna Stříbro 1914–1949.

6. Nichtstaatliches Archivgut

Vereine

Dělnický střelecký spolek Staré Sedlo 1927–1938; Hudební spolek Chodský Újezd 1890–1933; Hudební spolek Planá 1911–1938; Hudební spolek sv. Cecilie Erpužice a okolí 1909–1940; Klub českých turistů – oblastní výbor Tachov 1982–2005; Okresní zemědělský spolek Tachov 1885–1905; Pěvecký spolek Stříbro 1809–1863; Sokol Černošín 1946–1950; Spolek divadelních ochotníků Planá 1947–1949; Spolek pro pojištění hovězího dobytka Malovice 1940–1945; Spolky Stříbro 1852–1960; Střelecký spolek Bezdružice 1840–1933; Vlastenecko-dobročinná samostatná obec baráčníků Tachov 1947–2007; Vlastenecko-dobročinná sdružená obec baráčníků Bor 1947–2008; Zemědělský spolek Jadruž 1907–1942; Židovský dobročinný spolek "Chevra Kadischa" Stráž 1898–1928.

Nachlässe

Anton Blobner [1912]; Robert Christoph Köpl (1125) 1911; Adam a Marie Králencovi 1852–1947; Václav Vilém Kremer 1822–1985; Karel Máca, MUDr. 1957–1994; Karl Seifert (1594) 1808–1942; Georg Schmidt, prof. 1914–1941; Robert Václav Steiner, Mgr. 1943–2004; Karl Ludwig Watzka, Stříbro (1131) 1662–1883

Kulturelle Einrichtungen

Městské kulturní středisko Bor 1966–1990; Městské kulturní středisko Planá 1972–2001; Městské kulturní středisko Stříbro 1983–1986; Městské kulturní středisko Tachov 1974–2007; Městské muzeum Stříbro 1905–1935; Německý okresní osvětový výbor Stříbro 1878–1939; Okresní kulturní středisko Tachov (1946) 1954–1995; Okresní muzeum Tachov 1946–[2003]; Okresní rada osvětová Stříbro 1948–1958; Osvětová beseda Sulislav 1884–1965.

Zünfte

Cechy Bezdružice 1578–1921; Cech tkalců Bor 1583–1917; Cech sladovníků Bor 1564–1851; Cech řezníků Bor 1631–1887; Cech koželuhů Bor 1666; Cechy Černošín 1611–1916; Cechy Kladruby 1656–1938; Cechy Planá 1576–1847; Cechy Přimda 1667–1824; Cechy Staré Sedliště 1641–1851; Cechy pekařů a mlynářů Stráž 1586–1927; Cech tkalců Stráž 1661–1890; Cechy Stráž 1668–1921; Cechy Stříbro 1569–1839; Cech pekařů a mlynářů Stříbro 1577–1899; Cech kovářů a kolářů Tachov 1616–1897; Cech kožešníků Tachov 1629; Cech krejčích Tachov 1629–1903; Cech mlynářů Tachov 1629–1888; Cech pekařů Tachov 1629–1903; Cech řezníků Tachov 1610–1913; Cech tkalců Tachov 1670–1731; Cech truhlářů Tachov 1635; Cech bednářů a sladovníků Tachov 1629–1852; Cech soukeníků Tachov 1629–1774; Cech obuvníků Tachov 1752–1904; Cech kloboučníků Tachov 1596.

Politische Parteien

Československá strana lidová – okresní výbor Tachov 1945–1947; Československá strana národně socialistická Konstantinovy Lázně 1945–1948; Československá strana národně socialistická – okresní sekretariát Stříbro 1946–1948; Československá strana národně socialistická – okresní sekretariát Tachov 1947–1948; KSČ – okresní výbor Stříbro 1945–1960, KSČ – okresní výbor Tachov 1945–1988; NSDAP Stříbro 1931–1945; NSDAP Tachov 1941–1945; Občanské fórum Tachov 1989–1990.

Gesellschaftliche Organisationen nach 1948

Československý červený kříž – okresní výbor Tachov 1915–1992; Československý myslivecký svaz – okresní výbor Tachov 1958–1966; Český svaz bojovníků za svobodu – okresní výbor Tachov 1962–2002; Československý svaz tělesné výchovy – okresní výbor Tachov 1953–1987; Československý svazu žen – okresní výbor Tachov 1957–1998; Národní fronta – okresní výbor Stříbro 1948-1959; Národní fronta – okresní výbor Tachov 1948-1990; Socialistická akademie – okresní výbor Tachov 1968-1984; Socialistický svaz mládeže – okresní výbor Tachov 1970–1989; Svaz československo-sovětského přátelství – okresní výbor Tachov 1951–1990; Svaz požární ochrany – okresní výbor Tachov 1960–1985; Svaz pro spolupráci s armádou – okresní výbor Tachov 1962–1990.

Sammlungen

Sammlung von Folien und Urkunden 1582–1856; Sammlung von Postbüchern 1850–1938; Sammlung von Manuskripten 1589–1890; Sammlung zeitgenössischer Dokumentation 1898–2006; Sammlung von Siegelstöcken 1285–[1991].

Deposita

Siehe Kirchenbestände.

Bibliothek

Die Archivbibliothek richtet sich vor allem auf die Regionalgeschichte, Geschichte und historischen Hilfswissenschaften, Heimatkunde und Verwaltungsgeschichte. Wichtig sind auch die Reihen der Fachzeitschriften und Regionalzeitungen (Der Grenzbote, Der Westböhmische Grenzbote, Deutsche Wacht an der Miesa, Mieser Zeitung, Westböhmische Rundschau, Deutsche Westböhmische Stimmen, Stříbrské noviny, Nová Vesnice oder Tachovská Jiskra). Mit Hinblick auf die Tatsache, dass es sich um eine einzige umfangreiche spezialisierte Bibliothek im Kreis handelt, ist sie nur zum Präsenzstudium zugänglich gemacht. Zum 31. 12. 2012 enthielt sie 16 688 Posten im Zuwachsverzeichnis, die im Clavius-Programm eingetragen wurden. Einen Bestandteil der Bibliothek stellt auch die Sammlung von Karten und Plänen, die insbesondere gedruckte Karten vom 18. bis 20. Jahrhundert enthält, dar. Wertvoll sind zum Beispiel die Karten aus der gesamten Welt von Johann Baptist Homann, seinen Erben und Faktoren, Matthias Seutter, Tobias Conrad Lotter und seines Sohnes Matthias Albert Lotter aus den Jahren 1701–1775, die in dem sog. Atlas Europeica eingebunden sind. Dieser Atlas entstand im Kloster von Kladrau im Jahre 1758 und wurde weiter ergänzt. Es gibt hier auch eine Grenzkarte aus den Jahren 1766–1767, die in der Datenbasis Bavarika beschrieben ist.

Veröffentlichungen über das Archiv

EDL, Jan. Archivy (pasáž o SOkA Tachov), in: Plzeňsko, příroda – historie – život, Praha 2008, s. 727–728.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy a muzea, Střediska dokumentace k dějinám podnikání, in: Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku, Žehušice 2003, s. 157–161.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy na Tachovsku a Domažlicku (pasáž o SOkA Tachov), in: Český les, příroda – historie – život, Praha 2005, s. 403–409.

NOVOTNÁ, Markéta. , Das Kreisarchiv Tachov und seine Bestände, in: Spurensuche Region Grenzgänge, Festschrift für Franz Busl zum 70. Geburtstag, Pressath 2002, s. 21–27.

Porta fontium

Hauptmenü

Sie sind hier