Jste zde

StAAm, Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen Urkunden

Archiv

Zkratka archivu: 
StAAm
Oddělení archivu: 
StA Amberg

Fond

Název fondu: 
Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen Urkunden
Údaje o fondu: 
Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen
Popis fondu: 
Das Zisterzienserkloster Waldsassen entstand um das Jahr 1133 im historischen Egerland. Böhmen gehörte zu den frühesten Förderern dieses Konvents. Neben zahlreichen Privilegierungen durch die böhmischen Könige, die im Mittelalter regelmäßig als Schutzmacht des Klosters auftraten, erfolgten Erwerbungen in Böhmen, v.a. im nördlichen Egerland. Diese Besitzungen bestanden zumindest teilweise bis zum Ende des Alten Reiches. Das Kloster wurde 1556 im Zuge der Reformation aufgelöst und als weltliches Richteramt weitergeführt, es wurde 1669 neu besiedelt. 1803 erfolgte die endgültige Aufhebung. Da es umfangreichen Besitz im Nordosten und Westen der heutigen Oberpfalz ausbilden konnte, sind neben dem Bestand "Kloster Waldsassen" auch Bestände der einzelnen Richterämter formiert worden. Der Bestand "Kloster Waldsassen Urkunden" ist auf Grund der guten Überlieferungslage sowohl einer der bedeutendsten des Amberger Staatsarchives als auch neben den "Beziehungen zu Böhmen" der wichtigste "Bohemica"-Bestand. Die Urkunden des Klosters Waldsassen sind im Rahmen des EU-Projekts INTERREG IV "Bayerisch-tschechisches Netzwerk digitaler Geschichtsquellen" über das Internetportal "Porta fontium" bereits digital zugänglich gemacht worden. Deshalb erfolgt hier lediglich eine kurze Auflistung der einschlägigen Urkunden. Im Übrigen sei auf www.portafontium.eu verwiesen. Aus dem Bestand "Kloster Waldsassen Urkunden" wurden im Zuge des Digitalisierungsprojekts Abschriften von inzwischen verlorenen Urkunden sowie Briefe entnommen und dafür ein eigener Bestand gebildet. Diese zeitgenössischen oder späteren Abschriften sind nach dem Datum der ursprünglichen Urkunde zu bestellen. Für die klösterliche Geschichte sei noch auf die wertvollen Kopialbücher im Bestand "Kloster Waldsassen" hingewiesen, die Abschriften von zum Teil heute nicht mehr vorhandenen Urkunden enthalten.
Přístupnost: 
přístupný

Archivní pomůcka

Označení archivní pomůcky: 
DE-StAAM, Fürstentum Obere Pfalz, Kloster Waldsassen
Název archivní pomůcky: 
Kloster Waldsassen
Časový rozsah archivní pomůcky: 
1133-1805
Autoři archivní pomůcky: 
Dr. Peter Urbanek;Erwin Stoiber
Podskupina: 
Privilegierungen, Schutzbriefe und Bestätigungen böhmischer Herzöge und Könige
Signatury bohemik: 
5, 10, 13, 36, 57, 64, 89, 94, 115, 123, 131, 133, 187, 234, 257-258, 273, 297, 300, 305-311, 353, 366-367, 380, 388, 429, 492, 495-496, 512, 528, 541-542, 658, 704, 706, 712, 721-722, 725, 735, 813, 859, 1552
Popis bohemik: 
(pozn.: pokud se hovoří pouze o "klášteru", vztahuje se toto označení na klášter ve Waldsassenu) český král Ladislav daruje klášteru ve Waldsassenu les v provincii Sedlec/Zettlitz (u Karlových Varů/Karlsbad), nazývaného Vgehd (podrobný popis na základě toků řek), 28. září 1165 (č. 5); český vévoda Bedřich daruje vesnici Vinaře/Pennerit v hrabství Žatec/Saaz a dvůr v Provvech u Prahy, cca 1184/1185 (č. 10); Jindřich, biskup pražský a vévoda český osvobozuje klášter v Čechách od cla a ujímá se ochrany nad usedlostmi kláštera ležícími v Čechách, cca 1195/1197 (č. 13); král Václav převádí dvory ve vesnici Bilsene klášteru, potvrzuje otcovské dary, 20. února 1238 (č. 36); král Přemysl Otakar uděluje právo, že se waldsasští podaní v Čechách nemusejí dostavovat před český soud s výjimkou soudu královského a rovněž je osvobozuje od cla, 1260 (č. 57); ochranný výnos krále Přemysla Otakara klášteru, povolení svobodného volení rychtáře, potvrzení privilegií, 5. března 1269 (č. 64); příkaz krále Rudolfa pro šoltyse z Chebu, aby chránil klášter, 3. června 1282 (č. 89); český král Václav potvrzuje privilegia krále Přemysla Otakara z roku 1260, 6. března 1284 (č. 94); král Václav uznává patronátní právo kláštera ve Waldsassenu nad farností Kynšperk u Chebu/Königsberg an der Eger, 22. září 1290 (č. 115); král Václav převádí patronátní právo v obci Radenswrt na klášter ve Waldsassenu, 9. června 1294 (č. 123); pražský biskup Řehoř potvrzuje uznání patronátního práva nad farností Kynšperk u Chebu/Königsberg an der Eger příslušejícího klášteru ve Waldsassenu (viz č. 115), 3. června 1296 (č. 131); souhlas českého krále a dalších s tím, že král Adolf daruje klášteru vesnice Hohenthan a Griesbach, 4. června 1297 (č. 133); klášter poslal do obce Radansfort faráře a po předchozích neshodách ho potvrzuje, cca 30. března 1311 (č. 187); potvrzení privilegií a ochranný výnos pro klášter od krále Jana Lucemburského (dochovaný pouze vidimovaný), 22. října 1322 (č. 234); příkaz krále Jana chebským úředníkům a měšťanům, aby chránili klášter ve Waldsassenu a rovněž příkaz purkrabímu z Lokte, aby klášter chránil, 19. listopadu 1328 (č. 257-258); sdělení krále Jana pražskému biskupovi, že daroval patronátní právo farnosti Luhe klášteru ve Waldsassenu, 26. dubna 1332 (č. 273); potvrzení o přijetí platby králi Janovi, 26. března 1338 (č. 297); listina císaře Ludvíka pro soudce v Chebu, že vzal klášter pod svou ochranu, 20. července 1339 (č. 300); písemné osvědčení krále Jana, že patronátní právo farnosti Radansfort patří klášteru ve Waldsassenu, cca 11. června 1340 (č. 305); král Jan poskytuje osvobození od daně usedlosti kláštera v žateckém kraji, které zbyly po vícero prodejích z finančních důvodů, 3. května 1341 (č. 306); oznámení krále Jana, že udělil klášteru daňovou svobodu na jeho dvoře Prelak, 3. května 1341 (č. 307); král Jan povoluje klášteru, že může žalovat chebské židy kvůli lichvě, 3. května 1341 (č. 308); slib krále Jana, že vyrovná škody, které vznikly klášteru ve válce s císařem, 29. června 1341 (č. 309); sdělení krále Jana biskupovi a řezenské kapitule o darování kolatury farního kostela Weiden klášteru ve Waldsassenu, 29. června 1341 (č. 310-311); Karl IV. prohlašuje, že má v držení rychtářství nad klášterem ve Waldsassenu, a že nabyl obec Bärnau od téhož, 5. července 1354 (č. 353); císařské potvrzení, že klášter prodal klášterní statek Chodov Trostovi z Kynšperka/von Kinsberg, 28. listopadu 1355 (č. 366); králem Karlem IV. osvobozuje klášter od všech dluhů u židů, 28. listopadu 1355 (č. 367); rozkaz Karla IV. Russovi z Lutice, správci Chebska, aby chránil klášter proti Ulrichovi Waldauerskému, 18. října 1357 (č. 380); vyplacení obcí Bärnau, Ellenfeld apod. u kláštera ve Waldsassenu a převzetí ochrany nad klášterem Karlem IV., 22. listopadu 1358 (č. 388); příkaz Karla IV. úředníkům ve své bavorské zemi, aby respektovali nezávislost kláštera na světských soudech, 11. února 1363 (č. 429); král Václav podřizuje klášter ochraně svého správce v Störnsteinu, 4. srpna 1382 (č. 492); rozkaz krále Václava pro měšťany města Chebu, aby nekladli odpor při zpětném vykupování klášterních usedlostí, 14. ledna 1386 (č. 495); zproštění kláštera rychtářství královských úředníků v Bärnau a v Chebu, 14.února 1385 (č. 496); příkaz Krále Václava svým úředníkům v Bavorsku a v Chebu, že nikdo nesmí přijímat poddané kláštera bez jejich dovolení, 21. dubna 1388 (č. 512); král Václav promíjí klášteru všechny dluhy nadělané u židů, 19. dubna 1392 (č. 528); prominutí všech daní klášteru kvůli velkému dluhovému zatížení, 9. května 1396 (č. 541-542); císař Zikmund povoluje klášteru, aby uzavřel český les kvůli odtud hrozícím výpadům, 2. srpna 1437 (č. 658); maďarský a český král Ladislav potvrzuje klášteru ve Waldsassenu 11 listin práv především českých vévodů a králů: pražský biskup Jindřich v letech 1241 a 1258; český vévoda Bedřich, 1181; český král Václav, 23. října 1291 v Praze; český král Přemysl Otakar, 1269 v Praze (č. 64); český král Jan, 19. dubna 1325 v Praze; český král Jan, 22. října 1322 v Praze (č. 234); český král Jan, 26. dubna 1332 v Lucemburku; císař Karel IV., 25. listopadu 1360 v Norimberku; císař Karel IV. 1360 v Praze; římský král Václav, 21. dubna 1388 v Praze (č. 512); římský král Václav, 9. května 1396 na Karlštejně/Karlstein (č. 542), 23. října 1454 (č. 704) král Ladislav se ujímá ochrany nad klášterem, 14. listopadu 1454 (č. 706); Jiří z Poděbrad se ujímá ochrany nad klášterem, 28. listopadu 1457 (č. 712); Jiří z Poděbrad potvrzuje celkem 11 privilegií českých králů klášteru (tatáž jako v listině 704), 23. dubna 1459 (č. 721-722); patronátní příkaz českého krále svým poddaným ohledně převzetí ochrany nad klášterem, 20. listopadu 1460 (č. 725); král Jiří z Poděbrad se ujímá ochrany nad klášterem, 13. června 1463 (č. 735); český král Ladislav se ujímá ochrany nad klášterem, 4. října 1479 (č. 813); král Ladislav potvrzuje privilegia udělená českými králi, 15. března 1487 (č. 859); královna Marie Terezie potvrzuje zvolení opata Alexandra, 2. května 1744 (č. 1552)

Vertical Tabs