Státní okresní archiv Český Krumlov

Struktura fondů uložených ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově je následující: archivy měst, městeček a obcí do roku 1945 a městské a obecní úřady po roce 1990; městské a místní národní výbory z let 1945–1990; ostatní úřady; cechy; fary; školy; spolky; jednotná zemědělská družstva; revoluční odborové hnutí; podniky a pozůstalosti. Písemnosti fondů vzniklých do roku 1945 jsou psány většinou v německém jazyce, protože v městečkách a obcích českokrumlovského a kaplického okresu převažovalo německy hovořící obyvatelstvo.

Nejvýznamnějšími fondy okresní povahy pro období 1850–1938 jsou Okresní úřad Český Krumlov a Okresní úřad Kaplice. Mimo jiné jsou v nich uloženy elaboráty sčítání lidu z roku 1921 (zpřístupněny na internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni – http://digi.ceskearchivy.cz), agenda tzv. vodní knihy, která eviduje a mapuje vodní díla na okrese (mlýny, hamry, pily, papírny, rybníky atd.).

Po roce 1938 bylo Českokrumlovsko připojeno k Německé říši, pod správu župy Oberdonau, a okresní úřady byly nahrazeny tzv. landráty. Německé správě se podařilo po válce většinu spisů o své činnosti odvézt nebo zničit, a proto se dochoval ve větším rozsahu (6,10 bm) pouze fond Landrátu Český Krumlov, především agenda policejní, obecní, kulturní a školní.

V našem okrese fungovalo od roku 1850 pět okresních soudů (Český Krumlov, Kaplice, Vyšší Brod, Horní Planá a Chvalšiny) a na jejich činnost navázaly v letech 1938 na území připojeném k Německé říši úřední soudy (Amtsgericht). Dochované fondy okresních soudů obsahují písemnosti trestní, civilní, pozemkoknižní a pozůstalostní agendy, fondy úředních soudů kromě písemností sporných a nesporných záležitostí i zajímavou agendu soudu dědičných dvorů zahrnující rulu a akta dědičných statků z let 1939–1945, která je rozdělena podle jednotlivých obcí.

Po druhé světové válce vznikly na území českokrumlovského a kaplického okresu nejdříve okresní správní komise, které byly po volbách v roce 1946 změněny na okresní národní výbory. Fondy nabízejí písemnosti k politickým, hospodářským, sociálním a kulturním událostem. Část písemností se týká konfiskace německého majetku a odsunu německého obyvatelstva v letech 1945–1946. Fondy nejsou dosud archivně zpřístupněny, k orientaci slouží dílčí seznamy písemností.

K nejdůležitějším fondům patří Archiv města Český Krumlov, zahrnující písemnosti z let 1347–1945 o celkovém rozsahu 384 běžné metry. Tento fond přesahuje svým významem hranice našeho regionu. Je rozdělen na tři části: purkmistrovský úřad do roku 1791, magistrát (z let 1791–1850) a městský úřad (1850–1945). Vedle souboru listin a privilegií nabízí fond ucelenou řadu městských trhových a pozemkových knih od roku 1512 do poloviny 19. století (většina těchto knih je zpřístupněna na mikrofilmech). Důležitým pramenem jsou také knihy domovských příslušníků z let 1863–1948, knihy cizinců z let 1855–1929. Spisový materiál zahrnuje obsáhlou agendu cechovních záležitostí, především vandrování tovaryšů, učení učňů u mistrů v zahraničí, účasti řemeslníků na jarmarcích a obchodních styků Českého Krumlova a měst v Bavorsku. Dále jsou to písemnosti o přeshraniční spolupráci hlavně při hledání osob podezřelých z pašování zboží a krádeží. Agenda ostatních fondů městeček, měst a obcí obsahuje také vzácné a zajímavé dokumenty, například ve fondu městečka Hořice na Šumavě písemnosti ke konání pašijových her. Některé mapy uložené v těchto fondech zachycují i oblast Bavorska. Zajímavé údaje o životě na území českokrumlovského okresu před druhou světovou válkou lze získat studiem písemností z obcí, které po druhé světové válce zanikly, jako například Zvonková, Krásná Pole (Kapličky), Pohoří na Šumavě a další. Mezi badatelsky žádaný materiál fondů měst a obcí patří obecní kroniky, které jsou již zpřístupněny na internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni (http://digi.ceskearchivy.cz). Pro studium dějin měst a obcí po roce 1945 jsou nejdůležitější fondy městských a místních národních výborů, ve kterých jsou uloženy písemností dokládající konfiskace německého majetku a odsun německého obyvatelstva po roce 1945.

K nejstarším školním fondům patří vedle fondu Farní školy Křemže z let 1780–1869 i fond Německá hlavní škola Český Krumlov z let 1783–1870. Ve fondu Farní školy Zlatá Koruna z let 1805–1869 je uložena školní kronika, kterou vedl významný regionální učitel a hudební skladatel Antonín Borový a zaznamenal do ní i informaci o svém studijním pobytu v Pasově. Školní kroniky jsou zpřístupněny na internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni ((http://digi.ceskearchivy.cz).

O životě ve městech a městečkách vypovídají také písemnosti cechů a na ně navazujících živnostenských společenstev, i když se dochovaly v menším rozsahu. Nejstarším dochovaným cechovním fondem je Cech soukeníků z Českého Krumlova z let 1514-1859, také písemnosti některých dalších cechovních fondů sahají až do 16. století. Spisový materiál z 18. a 19. století obsahuje výuční a tovaryšské listy a v nich zmínky o vandrování tovaryšů z Bavorska na našem území. Doplňující materiál pro činnost cechů v Českém Krumlově lze najít v cechovních spisech fondu Archivu města Český Krumlov, především pro vandrování tovaryšů.

Fondy spolků dokládají společenský život v jednotlivých obcích v novější době, převážně od konce 19. století. I když je jejich agenda zachována jen v omezené míře, obsahují některé fondy zajímavý dokumentační materiál. Ve fondu Německého mužského pěveckého spolku Český Krumlov z let 1856–1937 jsou dochovány plakáty a fotografie. Spolkové kroniky jsou zpřístupněny na internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni (http://digi.ceskearchivy.cz).

Zajímavé jsou i osobní fondy, například pozůstalost úředníka benešovského pivovaru a učitele Bedřicha Hümmer-Kreinera z let 1900–1943 obsahující jeho osobní doklady, drobné práce k dějinám a vlastivědě městečka Benešova nad Černou, sbírku šumavských pověstí či rodinné album fotografií. Drobné osobní fondy Rodiny Schefcziků z let 1676–1930 s kořeny ve Stožci, fond frymburského sochaře Franze Pascheho z let 1928–1940, fond středoškolského profesora a historika narozeného v Rozpoutí u Kaplice PhDr. J. M. Klimesche z let 1871–1940 a fond holiče a regionálního amatérského historika v Českém Krumlově Jindřicha Činátla z let 1814–1972 obsahují cenné údaje ze života těchto osobností, pocházejících nebo činných v našem regionu.